Hlavní obsah

Vědci vypěstovali myší packu. Chtějí tak nahrazovat i lidské končetiny

Novinky, zgl

Je to naprostý průlom, hovoří s naprostým respektem přední světová média o kousku, který se podařil ve Všeobecné nemocnici v Massachussetts. Tamní lékaři jako první na světě dokázali v laboratorních podmínkách doslova vypěstovat zcela funkční myší packu. Věří, že jejich poznatky jednou umožní podobným způsobem pěstovat také chybějící lidské končetiny.

Foto: Reuters

BEZ KOMENTÁŘE: Vědci vypěstovali v laboratoři kryse po amputaci její vlastní náhradní končetinu

Článek

Vědci k pokusu použili amputovanou končetinu myši. Tu nejprve procesem tzv. decelularizace zbavili veškerých buněk. Po týdnu ve speciálním roztoku pak z packy zbyly jen základní cévy, nervy a pojivé mazivo.

Mezitím již ale pěstovali nové cévní a svalové buňky, které do zbylé kostry aplikovali. Růst svalové hmoty podporovali kromě řízené elektrické stimulace také pomocí výživového roztoku.

Je to naprosté sci-fi. V podstatě něco mrtvého opět přivedli k životu.
regenerační specialista Daniel Weiss

Po dvou týdnech pečování již byli schopni novou končetinu „vyzkoušet“ na laboratorním hlodavci. Výsledek samotné vědce překvapil, protože vypěstovaná packa měla 80 % síly novorozenecké myší packy.

„Je to naprosté sci-fi. V podstatě něco mrtvého opět přivedli k životu,“ neskrýval své nadšení při rozhovoru se serverem New Scientist regenerační specialista Daniel Weiss.

Vypěstované končetiny mají nahradit protézy

Vědci se netají tím, že jednou by podobný proces chtěli aplikovat také u lidí. Doktor Harald Ott, který vedl tým lékařů během unikátního pokusu ve Všeobecné nemocnici v Massachussetts, vidí v pěstování končetin jasnou budoucnost.

Jednou by podle něj mohli zcela nahradit protézy. „Protézy jsou dnes velmi vyspělé, ale nedokážou svým majitelům zajistit plnou nezávislost, jakou jim nabízejí skutečné končetiny. Zručnost strojů zkrátka není dost vysoká,“ prohlásil Ott.

„My jsme ale nyní jasně ukázali, že je tu i jiná cesta. Lidé by tak mohli znovu cítit tlak, teplo i chlad,“ doplnil vedoucí lékař.

Sám však v rozhovoru pro časopis Biomaterials upozornil na to, že cesta k uplatnění podobného postupu u lidských končetin bude ještě dlouhá. Podle něj hrozí relativně velké riziko odmítnutí transplantované končetiny, stejně jako otázka etické stránky podobných zákroků.

Chystají se stejné pokusy na paviánech

Tento výzkum by se měl stát jakousi platformou, na kterou budou stavět další vědci v budoucnu. „Naším cílem je získat zájem skupin, které se specializují na svaly, kosti a chrupavky, aby mohly své znalosti uplatnit v našem návrhu,“ uzavřel Ott.

Netají se přitom ale tím, že již nyní se snaží zajistit vše potřebné, aby podobný test mohl probíhat v dohledné době také na končetině paviána. A to je už jen pouhý krůček od lidské ruky.

Související témata:

Výběr článků

Načítám