Článek
Ty vznikají v kostní dřeni, vědci je ale dovedou získat i z tukové tkáně. Zdrojem tuku jsou například liposukce. Po náležitých úpravách kmenové buňky údajně pomáhají obnovit prokrvení poškozených tkání, mírní zánět a imunitní reakci těla.
"Podobný léčebný postup nebyl v České republice zatím využíván a jeho zavedení přispěje ke zkvalitnění lékařské péče," uvedl vedoucí Univerzitního centra buněčné imunoterapie Jaroslav Michálek.
Speciální centrifuga
K izolaci buněk se používá speciální centrifuga, kultivují se ve sterilních vacích. K nákupu potřebného vybavení přispěje mimo jiné také dar 900 000 korun od Nadace Komerční banky - Jistota, který dnes univerzita převzala.
Léčba popálenin a špatně se hojících ran je podle brněnských odborníků i v moderní medicíně problematická. "Stále existuje riziko vzniku infekce a plastických jizev, které negativně ovlivňují kvalitu pacientova života," uvedl Michálek. Buňky lze podle vědců použít také na bércové vředy a chronické rány diabetiků.
S buněčnou léčbou popálenin mají brněnští lékaři zkušenosti už od roku 1991. Tehdy se začínalo s ošetřováním pomocí vypěstovaných kožních buněk, uvedl přednosta popáleninové kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Pavel Brychta. Kmenové buňky mohou představovat další pokrok.
Výzkum kmenových buněk patří k hlavním úkolům Univerzitního centra buněčné imunoterapie. Centrum se dále zaměřuje také na výzkum a vývoj protinádorových vakcín, šitých na míru pro konkrétního pacienta.