Vědci v Brně vypěstovali světově první maso na bázi mikrořas

Nenápadná laboratoř v prostorách Mendelovy univerzity v Brně a v ní ještě nenápadnější tým. I přesto má parta vědců ze startupu za sebou další milník. Poté, co vyrobili kultivační médium bez použití zvířecích produktů na bázi mikrořas, nyní představili první prototyp tohoto typu kultivovaného masa na světě.

Prototyp karbanátku kombinuje 75 procent vepřových buněk a 25 procent buněk mikrořas, přičemž poměr lze podle potřeby měnit. Tým brněnských vědců maso kultivoval po dobu 10 týdnů. Laboratoře v brněnské univerzitě si startup pronajímá, v budoucnu by se ale vědci chtěli přesunout do vlastních prostor.

„Prvotní, co potřebujeme k vypěstování kultivovaného masa, je zdroj buněk. Možností je celá řada. Buď vezmete kousek svalu, což znamená, že použijete biopsii, nebo používáte primární buňky ze zvířat a musíte jim vytvořit prostředí, v kterém rády rostou,“ vysvětlil Novinkám majitel startupu Roman Lauš.

Buňky musí nejen správně růst, ale také se správně dělit do svalů a do tuků. „Tím pádem, když se vám to podaří, získáváte základní materiál pro stavbu masa,“ dodal Lauš.

Růst masa z opravdových živočišných buněk přináší podle Lauše i jednu obrovskou výhodu. Nemusí se kvůli němu chovat a ani zabíjet hospodářská zvířata, tím pádem nezabírají úrodnou půdu a nezvyšují množství skleníkových plynů.

„Produkcí kultivovaného masa vzniká o 90 procent méně skleníkových plynů než při klasickém chovu zvířat. Neskutečným způsobem šetří území alokované pro chov zvířat a pěstování krmných plodin. V celém procesu spotřebujete o 70–80 procent méně vody,“ poznamenal Lauš.

Průměrné množství snědeného masa na osobu a rok se přitom celosvětově za posledních 50 let téměř zdvojnásobilo. Ze 23 kilogramů v roce 1961 na 43 kg v roce 2014.

K produkci jednoho kilogramu čistého masa je navíc třeba 6,5 kg zrní, 36 kg objemového krmiva a 155 litrů vody.

Produkce masa a chov hospodářských zvířat způsobuje daleko vyšší emise uhlíku než pěstování zeleniny, ovoce a obilovin. Průmyslový chov zvířat už nyní zodpovídá zhruba za 15 procent všech emisí, které způsobuje člověk, a to u oxidu uhličitého, metanu i oxidu dusného.

Hybridní maso před finální ochutnávkou vědci usmažili v oleji, a tím získali křupavou kuličku, která měla chuť vepřového karbanátku.

„Kulička nebyla nijak ochucená, dokonce ani osolená, takže popisuji čistou chuť, na které budeme dále stavět,“ přibližuje testování Roman Lauš.

„Finální ochutnávka prototypu bylo velké zadostiučinění za mnoho let studování, zkoušení a sestavování tohoto úžasného týmu,“ dodává.

Prototypy kultivovaného masa momentálně stojí tisíce korun.

„Naše verze dalšího prototypu bude však o řád nižší, to znamená, že se bavíme o stovkách korun. Jedná se ale zatím pouze o velice malé množství, proto je cena vysoká. V letošním roce začínáme s navyšováním produkce a zde počítáme již s mnohem nižší cenou. V okamžiku, kdy budeme mít dokončený design celého bioprocesu v plánované menší produkční továrně, budeme se blížit ceně prémiového konvenčního masa,“ shrnul Lauš.

V kultivaci savčích buněk, tedy tak, jak je typické z výzkumných laboratoří, se používají drahé nutrienty, které jsou například v případě složky označované jako FBS (Fetal Bovin Serum) živočišného původu.

Náhradou FBS a některých dalších komponent média za vlastní složky vyvinuté Mewery se podle vědců ušetří spoustu peněz.

„Mikrořasa jako taková dodává masu nutriční benefity jako vitamíny, antioxidanty, minerální látky, vlákninu a esenciální mastné kyseliny. Další výhodou je, že výsledné maso je v tomto případě stoprocentně buněčným produktem, což není běžné na trhu s alternativními potravinami,“ objasnil Lauš.

„Máme již několik variant média, které nám fungují bez FBS a se kterými dále pracujeme. Je to taková kuchařka. Někde musíte přidat, jinde ubrat - a jestli se to povedlo, zjistíte, až když dort upečete. Máme vybrané specifické parametry, které sledujeme a porovnáváme jejich závislosti. Je to bioinformatika v praxi,“ popsal.

Standardem bývá, že kultivované maso tvoří zatím jen 30 až 50 procent buněk, zbytek je doplněn sójou, hráškovým proteinem či dalšími substancemi.

Hotový produkt pro trh chce mít firma připravený během dvou let. Nicméně zákazníci se k němu dostanou až poté, kdy bude hotová odpovídající legislativa. Připravenost na potravinové alternativy se napříč zeměmi i kontinenty značně liší.

Mikrořasa se ve vědeckém procesu vývoje produktu stala klíčovým prvkem, který má potenciál významně proměnit celý trh. Firma si proto podala patentovou přihlášku na celý proces výroby, zahrnující také vývoj vlastního kultivačního média.

Firmu založil teprve před dvěma lety podnikatel v IT a zároveň spoluzakladatel festivalu Future Port Prague Roman Lauš.

V posledních letech se věnoval tématům jako moderní a exponenciální technologie či trendy budoucnosti. Exponenciální technologie studoval také v USA. „Během studia jsem narazil na problematiku alternativních proteinů,“ zmínil.

Svůj nápad jíst jednou maso bez zabíjení zvířat odprezentoval na veletrhu v Praze. „Když jsem viděl nadšení veřejnosti, tak jsem si řekl, že tohle bych jednou chtěl dělat,“ přiznal.

Loni v říjnu dostala společnost investice v řádu nižších desítek milionů korun od dvou tuzemských venture kapitálových fondů Credo a Purple Ventures. Peníze vložil také americký akcelerátor a nejaktivnější investiční fond v oblasti foodtechu na světě Big Idea Ventures.

V budoucnu plánuje firma založit vlastní biobanku, do které chce ukládat buňky a z nich vykultivovat další maso.

„Chceme si tak zajistit víceméně neomezený zdroj prasečích buněk, který nás posune blíže k velké produkci. S tím přímo souvisí zvětšování objemu kultivace do velkokapacitních kultivátorů již v tomto roce,“ uzavírá Roman Lauš.