Vědci v Beskydech simulovali přívalový déšť. Zjišťují ztráty vody v krajině

„Na několika místech v Beskydech tento týden enviromentální geografové testují, jak krajina protkaná lesní cestou dokáže udržet vodu. Simulací deště a následným prověřením stavu chtějí získat relevantní data pro návrh vhodných opatření,“ vysvětlil mluvčí fakulty Stanislav Janalík.

Upozornil, že udržení vody v krajině je v současnosti velice aktuální téma. Podle Janalíka jsou kvůli lidské činnosti i změně klimatu v přírodě místa, kde se voda i po vydatných deštích bohužel rychle odpařuje.

V Beskydech u Velkého Javorníku tak vědci na jednom z vybraných stanovišť simulovali po dobu půl hodiny třicetimilimetrové srážky.

„Jde o ojedinělý experiment v Česku, kterým měříme odtok vody po nezpevněných lesních cestách, ale i po těch zrekultivovaných, abychom měli srovnání. Zvolili jsme metodu, která se běžně používá na zemědělských pozemcích. Jde o simulátor deště. Pro lepší pochopení vsaku do půdy pršíme vodu, která je obarvena na modro,“ řekl Novinkám Matěj Horáček z katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Dodal, že druhý den mají zapršenou lokalitu rozkopat bagrem a podívat se pod zem, aby zjistili, jakým způsobem vsakovala do hlubších vrstev. „Výzkum by měl dodat odborné podklady pro nutnost revitalizačních opatření, která by bylo dobré dělat na lesní dopravní síti, abychom v lesích udrželi vodu,“ upřesnil Horáček.

Pro orientační zjištění referenčního stavu provedou vědci také vsakovací zkoušku na neporušené půdě v přilehlém lesním porostu.

Miroslav Kubín ze Správy CHKO Beskydy doplnil, že společně s dalšími odborníky chtějí například i zjistit, jakou kapacitu v Beskydech má neporušená půda.

„Nebo jestli jsme schopni vymyslet nějakou novou infiltrační metodu, která by na těch místech v lese, která jsou poškozená třeba těžbou dřeva, zadržela dostatečně vodu,“ přemítal.

Při zkoušce u Velkého Javorníku například vědci zjistili, že v Moravskoslezských Beskydech je mnohem větší sucho než v lesích na Slovensku.

„A to přestože byl únor deštivější. Povrchový odtok nám tady do žlabu trval jen minutu a půl, kdežto na Slovensku to bylo třeba až pět minut,“ ukazoval Kubín s tím, že jakmile budou k dispozici všechna data, což může trvat i rok, tak rychle zareagují.

„Do té doby samozřejmě budeme ta místa v lesích rekultivovat dál, ale je potřeba mít systém, který půdu obstará. Aby se zastavil odtok vody z lesů do krajiny, aby nám voda v lese zůstala a zásobovala hluboko pod zemí zdrojnici a nezpůsobovala erozi půdy,“ shrnul Kubín.