Článek
„Oocyty byly odebrány samici Fatu v rezervaci Ol Pejeta v Keni. Embrya byla vytvořena v laboratoři Avantea v italské Cremoně,“ přiblížil Michal Šťastný, mluvčí Safari parku Dvůr Králové, jemuž patří poslední dvě samice severních nosorožců.
Rozmnožit nosorožce pomocí vložení embrya do těla náhradní matky se doposud nikomu nepovedlo.
Fatu a její matka Nájin, která nedávno pozbyla reprodukční schopnosti, byly před 13 lety s dvojicí později uhynulých samců převezeny v rámci programu „Poslední šance na přežití“ ze Dvora Králového do keňské rezervace.
Vznikla další tři embrya ohrožených nosorožců. Vědci jich mají celkem 12
Pokus odebrat Fatu a zprvu i Nájin vajíčka se odehrál v průběhu několika let poosmé. Tentokrát už pouze u ještě plodné Fatu.
„Týmu se doposud podařilo získat od Fatu a Nájin celkem 119 oocytů. Výsledkem je 14 embryí, přičemž první se podařilo vytvořit v roce 2019. Vzhledem k tomu, že tato embrya pocházejí výhradně z oocytů Fatu, se vědecký tým loni rozhodl ukončit jejich odběr od Nájin,“ upřesnil Šťastný.
Na Bali vypustili do oceánu kriticky ohrožené želvy
Obě nejnovější embrya byla vytvořena s použitím spermatu severního bílého nosorožce jménem Angalifu uhynulého v roce 2014 v americkém San Diegu. Ten se posmrtně podílel na budoucím možném narození tří potomků. Zbytek embryí vznikl díky spermatu královédvorského samce Suniho, jenž před časem sešel stářím v africké rezervaci.
Náhradní matka: samice jižního bílého
Jelikož žádná ze samic v Ol Pejetě už není schopná mládě odnosit, čekají embrya v tekutém dusíku na vložení do dělohy náhradních matek jižních bílých nosorožců. U nosorožců jde o zcela revoluční postup, na němž se výrazně podílí Safari park Dvůr Králové.
„Přestože jej provádějí přední světoví vědci a veterináři tím nejbezpečnějším způsobem, vždy existují určitá rizika pro zvířata,“ poznamenal ředitel královédvorského Safari Parku Přemysl Rabas.
Rozmnožit nosorožce pomocí vložení embrya do těla náhradní matky se doposud nikomu nepovedlo. Vědci si embryotransfer pro jistotu zprvu vyzkouší nanečisto s méně cennými zárodky jižních nosorožců.
Embryí severních nosorožců přesto potřebují co možná nejvíc, což zvyšuje pravděpodobnost úspěchu světově ojedinělého experimentu zmrtvýchvstání živočišného druhu.
Kromě odebírání vajíček vědci řeší i možnost vytváření embryí pomocí umělých reprodukčních buněk z odebrané tkáně nosorožců. Např. kožní buňky odebrané z Nájin by se mohly transformovat do kmenových buněk, které by pak mohly být „přeprogramovány“ tak, aby se vyvinuly do umělých vajíček nebo spermií.
Letošní Ig Nobelovu cenu získali vědci, kteří věšeli nosorožce vzhůru nohama
Kombinace obou metod může vytvořit dostatek nepříbuzných, geneticky odlišných jedinců, a zvýšit šanci severních nosorožců na přežití. Zkrátka aby nová, uměle vytvořená populace nezdegenerovala dříve, než dospěje.