Hlavní obsah

Vědci testují přidávání prášku z hmyzu do jídla. Uzeniny obsahující cvrčky si pochvalují

Brno

Červi na talíři jsou zatím pro gurmány jen zpestřením jídelníčku, hmyz by se ale mohl stát pro lidstvo cennou potravinou. Larvy totiž obsahují vysoké množství proteinů i zdravých tuků. V porovnání s hospodářskými zvířaty se navíc zdá být chov hmyzu ekologičtější. Vědci z brněnské Mendelovy univerzity testují jeho přidávání do salámu a klobás.

Foto: archiv Mendelu

Využití v potravinářství v brzké budoucnosti prý najde i potemník moučný v prášku.

Článek

Výzkumníci testují použití prášku z cvrčků. Ukazuje se, že by mohl podstatně vylepšit výživovou hodnotu masných produktů.

Cílem vědců je vytvořit recepturu, kterou by jejich výrobci mohli využít ve svých provozech. Do budoucna otestují hmyzí prášek i v pečivu. Zhruba do deseti let by měly být potraviny z něj v běžné nabídce supermarketů.

VědaFest nahlédne do hlubin vesmíru, představí i potraviny budoucnosti

Věda a školy

Hmyz zlepšuje kvalitu

„Někdo by mohl namítnout, že nedává smysl nahrazovat bílkoviny z masa těmi z hmyzu. Cvrččí prášek ale obsahuje 60 procent bílkovin v sušině, zatímco čerstvé maso má obsah bílkovin kolem 20 procent,“ řekl Novinkám Adam Kovál z Ústavu technologie potravin.

Do výrobků výzkumníci cvrččí prášek přidávali v různých poměrech. Pak testovali chemické složení, texturní vlastnosti a dělali i mikrobiologickou a senzorickou analýzu výrobků.

Cvrččí prášek ale obsahuje 60 procent bílkovin v sušině.
Adam Kovál, Mendelova univerzita Brno

„Zjistili jsme, že je vhodnější doplnit o hmyzí složku měkké salámy, v nichž se prášek lépe rozptýlí a vytvoří homogenní strukturu. Aby byl produkt senzoricky přijatelný, přídavek by neměl přesáhnout deset procent,“ vysvětlil Kovál.

Cvrččí prášek je sice poměrně aromatický, má neobvyklou chuť i vůni, je prý ale jen otázkou času, kdy si na něj konzumenti zvyknou.

Cvrčci jako krávy

Využívání hmyzu v potravinách povoluje legislativa. V roce 2015 vyšlo nařízení, které označilo hmyz jako novou potravinu. Od roku 2019 se hmyz řadí mezi hospodářská zvířata.

Celkem existuje 2000 druhů jedlého hmyzu, schválené je ovšem pouze využívání cvrčka domácího, potemníka stájového, potemníka moučného a sarančete stěhovavého.

Také s těmito druhy vědci v rámci analýz pracují. Farmy k produkci hmyzu pro potravinářství už v ČR jsou.

Foto: archiv Mendelu

Mezi hospodářská zvířata v ČR nově patří i potemník brazilský.

Vedle vysokého obsahu plnohodnotných proteinů je výhodou hmyzích přídavků také to, že jejich bílkoviny jsou pro člověka dobře stravitelné. Chov hmyzu je navíc považován za velmi ekologický. Hmyz potřebuje málo krmiva i vody a vytváří málo oxidu uhličitého.

Produkce hmyzu ale zatím není levnou záležitostí. Podle Kovála by se mohla situace změnit, pokud by se poptávka po tomto typu suroviny výrazněji navýšila.

Zlevnit by tak mohly i hmyzí produkty, které už z pultů obchodů spotřebitelé znají. „Výrobci se tak snaží dostat hmyz do povědomí lidí, aby se ho přestali bát,“ dodal výzkumník.

Údajné povinné přidávání hmyzu do jídla je často rozšířený hoax, kterému se věnoval jeden z dílů pořadu Řetězák. Pokud vás zajímá, jak je to s hmyzem v potravinách doopravdy, podívejte se na následující video:

Řetězák: Hmyzí diktatura nám nehrozí (4. díl)Video: Novinky

Související témata:

Výběr článků

Načítám