Článek
Letecký průzkum nad zledovatělými oblastmi v Arktidě a Antarktidě probíhá už přes deset let. Výzkumný letoun P-3 mapuje v rámci operace IceBridge tloušťku ledovců a mořského ledu ve snaze získat co nejpřesnější data pohybu a změn ledové masy.
V sobotu 14. dubna zachytilo průzkumné letadlo podivné díry v ledu amébovitého tvaru nad Beaufortovým mořem, které vědce překvapily. „Nevzpomínám si, že bych někde jinde viděl něco podobného,“ uvedl pro stránky NASA John Sonntag, který celý projekt vede a díry z letadla vyfotil.
Podle vědeckého týmu se jedná o kuriozitu, nikoli o senzační vědecký objev. Navíc je těžké jen podle fotografií určit, co za původem záhadných děr stojí. Přesto může dle expertů fotografie mnohé říci o chování ledové masy.
Vědci mají několik hypotéz, jak mohly díry vzniknout.
Díry jsou v tenkém ledě
Některé věci na fotografii lze určit jednoduše. Led kolem děr musel vzniknout poměrně nedávno. „Je tenký, měkký a svým způsobem poddajný,“ uvedl Don Perovich, geofyzik mořského ledu z univerzity v Darthmouthu. Na fotografii to lze poznat podle zvlnění vedle prostřední díry.
Led se rovněž pohybuje zleva doprava. To lze poznat dle jevu, který je vidět v pravé části fotografie a nazývá se „finger rafting“. Tento jev se objevuje ve chvílích, kdy se srazí dvě relativně tenké masy ledu a jednotlivé bloky zmrzlé vody při střetu vjedou nad sebe či pod sebe. Výsledek pak připomíná zip či propojené prsty rukou a odtud pochází i název.
Teplé proudy nebo tuleni
U samotných děr si však vědci jistí vůbec nejsou. „Nevím, jaká dynamika ledu by mohla vést k něčemu takovému,“ přiznal Nathan Kurtz z projektu IceBridge. Odborníci nabízejí dvě hlavní hypotézy.
Díry by mohly být organického původu. Podobají se totiž těm, které si v ledu vytvářejí tuleni kroužkovaní nebo grónští, když se potřebují nadechnout. Kruhy, které díry obklopují, lze rovněž přičíst na vrub tuleňům. „Jsou zapříčiněny vlnami vody, které smývají a led a sníh a vzniknou vždy, když se tuleň vynoří,“ uvažuje Walt Meier z National Snow and Ice Data Center.
Další možností vzniku záhadných kruhů jsou teplé proudy Beaufortova moře nebo přímo řeka McKenzie, tvrdí Chris Schuman z Marylandské univerzity. Ty mohou vytvořit jev nazvaný „polynya“. Výraz pochází z ruštiny a označuje oblast vody obklopenou ledem.