Vědci se budou zabývat tím, jak se nevidomí orientují ve městech

Nejde jen o to pochopit, jak se jen s pomocí své bílé hole nebo vodicího psa orientují v centrech rušných měst, ale snahou je přijít na to, jak a po­dle čeho se učí projít těmito lokalitami, které jim zpočátku připomínají bludiště.

Pochopení tohoto principu umožní vytvořit opatření usnadňující nevidomým pohyb ve městech.

V Evropě žije zhruba 30 milionů nevidomých a slabozrakých. V Česku je jich asi sto tisíc. Přestože se jim snaží pomáhat stát i neziskové organizace, podle odborníků je to nedostatečné.

Projekt odborníků z Masarykovy a z Mendelovy univerzity v Brně a také z pražské Karlovy univerzity chce jít ve vztahu k poznání světa nevidomých mnohem dále, než kam se odborníci dosud dostali.

Podle tvůrců projektu bude nutné zavřít oči a snažit se vnímat město potmě. S projektem pomohou vědcům také desítky nevidomých dobrovolníků.

„Čeká nás například analýza takzvaných vodicích linií, kterých se nevidomí při průchodu centrem měst drží,“ řekla Právu Hana Porkertová z Mendelovy univerzity.

Porkertová zdůraznila, že svět slepců je samozřejmě jiný než ten, který vnímají ostatní lidé. Bílé hole neslouží jen ke kontrole prostoru, jímž se nevidomý chystá projít. Postižený s holí hledá svoji vodicí linii, jíž se drží.

Linií je obrubník, okraj chodníku nebo na sebe navazující fasády domů. Trasa je uložena v paměti. Zvuk hole klepající o chodník nebo o vodicí linii je signálem napomáhajícím s orientací a zároveň cenným vodítkem pro poznání terénu. Svět nevidomých je podle vědců v mnoha ohledech nepoznaný.

„Víme, že například takzvaná reklamní áčka před obchody jsou pro nevidomé velkým problémem. Přesto, pokud na ně postižení narazí, znamená to sice komplikaci, ale zorientují se v prostoru. Nám jde i o to pochopit, jak to dělají,“ vysvětlila Porkertová.

Výzkum potrvá tři roky, jeho cílem je shromáždit základní data, která napomohou k dalším výzkumům nejen v Česku, ale i v zahraničí.