Článek
Ve dvou oplocenkách se postupně objeví 350 sazenic stromů s exoticky znějícími jmény. Druhy pocházející z různých oblastí světa byly vybrány na základě konzultací univerzitních vědců a odborníků z praxe.
V sousedství zdejších běžných dřevin tu nyní budou prokazovat svoji schopnost prospívání např. kaštanovník setý, borovice rumelská, sekvojovec obrovský, líska turecká nebo zerav obrovský.
„Souřadnice samozřejmě nikomu nedáme,“ usmál se jednatel Správy městských lesů (SML) Jihlava Václav Kodet dotazu na zabezpečení zkušebních ploch. Detaily ochrany z pochopitelných důvodů zmiňovat nechtěl.
„Je třeba zdůraznit, že jde o vědecký výzkumný projekt, který získal výjimku z lesního zákona. Jinak se nepůvodní druhy v lese sázet nesmí,“ konstatoval.
Sazenice zeravu obrovského. Ten je doma v západní oblasti Severní Ameriky.
Většina sazenic už je v zemi, první etapu projektu uzavře dosadba zbývajících druhů letos na jaře. Až do roku 2028 poběží etapa druhá, v níž se bude růst a vývoj stromků pečlivě sledovat a zaznamenávat. Závěrečná třetí etapa bude patřit hodnocení.
Za pár desetiletí zde smrk nemusí mít podmínky k růstu
„Vysočina testuje v lokálních podmínkách možnost hospodářského využití vybraných nepůvodních dřevin. Tyto druhy by mohly být perspektivní zejména z produkčního hlediska a zároveň by v lesním prostředí mohly plnit půdoochrannou nebo vodoochrannou funkci,“ shrnul za kraj, který zaplatil nákup sazenic, jeho radní Pavel Hájek (STAN).
Kaštanovník setý nemá s naším kaštanem alias jírovcem maďalem nic společného. Doma je v jižní Evropě a Přední Asii.
Jak doplnil Václav Kodet, za pár desítek let už smrk, typický pro vysočinské lesy, nemusí mít v kraji podmínky k růstu, podobně jako třeba buk.
„Je důležité zkoušet, čím by šlo tyto dřeviny nahradit,“ vysvětlil jednatel společnosti, pro niž není spolupráce s vědci novinkou.
