Vědci rozluštili záhadná úmrtí slonů v Zimbabwe z roku 2020

Na 35 slonů v Zimbabwe uhynulo za dlouho nepochopitelných okolností mezi koncem srpna a listopadem 2020. Jedenáct jedinců navíc pošlo během pouhých 24 hodin - jejich těla byla objevena mezi národním parkem Hwange a Viktoriinými vodopády. Zvířata měla kly, což v podstatě vylučovalo pytláctví.

„Sloni uhynuli během velmi krátkého časového úseku. To je jedna z nejzáhadnějších částí celé skládačky. Tolik zvířat umírá docela blízko od sebe, ale ne těsně vedle sebe. Je to opravdu podle mého názoru spíše jedinečné - rozhodně v této části světa,“ glosoval podle zpravodajského serveru CNN tyto tři roky staré úhyny slonů Dr. Chris Foggin, veterinář z Victoria Falls Wildlife Trust v Zimbabwe, který je spoluautorem nové studie o příčinách úmrtí.

Začátkem téhož roku navíc zemřelo náhle v průběhu tří měsíců také asi 350 slonů afrických - slon africký je obecně ohrožený druh - i v sousední Botswaně.

Úředníci a odborníci si zpočátku nevěděli rady s vysvětlením úhynů v Zimbabwe, ke kterým došlo u největší africké populace slonů. Na vině bylo podle nich původně - jako nejpravděpodobnější možnosti - pytláctví, otravy a sucho.

Jenže důkladná studie prokázala něco jiného: ukázalo se, že slony zabila bakteriální infekce. Vyplynulo to z výzkumu založeného na vzorcích odebraných z 15 zvířat, která v Zimbabwe zemřela.

Analýza, publikovaná letos 25. října v časopise Nature Communications, přináší důkazy o infekci málo známou bakterií označenou „Bisgaard taxon 45“, která způsobovala sepsi neboli otravu krve.

Podle studie jde o zatím nepojmenovaný druh bakterie, blízce příbuzný bakterii Pasteurella multocida (malá nepohyblivá bakterie, která je původcem onemocnění domácích i divoce žijících zvířat; nemoci se souhrnně označují jako pasteurelózy, přičemž nejzávažnější z nich je cholera drůbeže, která patří mezi nebezpečné nákazy - pozn. red.).

K náhlým úhynům slonů došlo, když během období sucha ubývalo potravinových a vodních zdrojů, což nutilo tyto chobotnatce cestovat do stále větší vzdálenosti, aby hledali vodu a sháněli potravu. A nakonec „natrefili“ na onu bakterii.

Výzkumníci proto upozornili, že teplo, sucho a hustota obyvatelstva v této oblasti pravděpodobně přispěly k propuknutí epidemie. A extrémní podmínky se budou s oteplováním Země vyskytovat častěji - a mohou tak v budoucnu znamenat více úmrtí slonů.

Foggin nicméně zdůraznil, že je předčasné tvrdit, že dané úmrtí slonů ovlivnila změna klimatu. „Může se to ale stát v budoucnu, jestliže přijde více dlouhodobých období sucha, případně pokud dojde ke zmenšení úhrnu srážek a sucho bude drsnější,“ poznamenal.

Již před třemi lety se objevila informace, že odborníci našli viníka, který stál za zmíněným, dříve nevysvětlitelným úhynem více než tří stovek slonů v Botswaně. Nejsou jím pytláci, ale toxické látky produkované sinicemi.

Další podrobnosti o tom (v Botswaně) však nebyly zveřejněny, píše se v aktuální „zimbabwské“ studii. Foggin jen konstatoval, že neexistuje žádná prokázaná souvislost mezi úmrtím slonů v Zimbabwe a Botswaně.