Článek
„Vědci a konstruktéři musejí řešit planetární ochranu, tedy to, jak nechtěné kontaminaci zabránit,“ prohlásil vedoucí Oddělení kosmické fyziky z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR Ondřej Santolík.
Vědec bude jedním z řečníků panelové diskuse o dobývání vesmíru, která je součástí pražského Veletrhu vědy, konajícího se příští týden. Akce nabídne od 7. do 9. června rekordní počet expozic. [celá zpráva]
Nutnost sterilizace
Sond vyslaných k Marsu je mnoho, o rudou planetu se zajímá nejen americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA), ale i Evropská kosmická agentura (ESA), jejímž členem je i Česko. Právě čeští odborníci z Oddělení kosmické fyziky Akademie věd ČR se podílejí na konstrukci jednoho z přístrojů v projektu ExoMars 2020. Ten má odstartovat za dva roky, spolupracuje na něm i ruská vesmírná agentura Roskosmos. [celá zpráva]
Sonda nezůstane na oběžné dráze planety, ale spustí na povrch přistávací segment nesoucí automatické vozítko, které pak bude jezdit po Marsu a sbírat údaje. Přitom je třeba zajistit, aby tato zařízení nepřenesla na Mars život ze Země.
„Vše, co je vyrobené na Zemi, je kontaminováno mikroorganismy. Některé z nich dokážou přežít podmínky kosmického prostoru,“ vysvětlil Santolík, který se nedávno vrátil z jednání o planetární ochraně v americkém Houstonu.
Všechna zařízení vyslaná ze Země na Mars je proto třeba předem sterilizovat, což podle Santolíka klade velké nároky na technické parametry použité elektroniky. Musí kupříkladu vydržet sterilizaci při teplotě 125 stupňů Celsia po dobu 48 hodin. Jinak by na nich mohli přežít mikrobi ve formě spor, dostat se na povrch Marsu a možná i přežít tamní podmínky.
„My bychom je pak s velkou slávou za čas objevili jako ‚Marťany',“ uvedl vědec. Planetární ochrana je tak potřebná i k tomu, aby zanesené mikroorganismy pozdější výzkumníky nemátly. Paradoxně by se totiž opravdu mohlo přihodit, že na Marsu nalezneme formy života – ale ty by pocházely z naší planety.
Kromě Marsu se podobná přísná opatření týkají rovněž dalších těles naší sluneční soustavy. Jde zejména o Jupiterův měsíc Europa. Právě na těchto tělesech jsou nejlepší podmínky pro přežití mikroorganismů. Naopak Měsíc či asteroidy se v tomto smyslu považují za neškodné.
Snímek z NASA ukazuje velké vodní gejzíry tryskající z povrchu Jupiterova měsíce Europa
K Jupiterovým měsícům má letět sonda JUICE, na které se podílejí i Češi – vyvíjejí pro ni elektroniku. [celá zpráva]
Při své cestě JUICE dvakrát oběhne měsíc Europa, poté zamíří k měsíci Ganymedes, což je největší měsíc nejen planety Jupiter, ale i celé sluneční soustavy. Výzkumníci proto museli spočítat, jaké je riziko, že sonda na Europu spadne. Podle Santolíka se ukázalo, že pravděpodobnost takové nehody je malá, vědci už ale byli připraveni na to, že veškeré zařízení na JUICE budou stejně muset sterilizovat.
Žádný skafandr není stoprocentní
Ještě větší výzvu pro vědce, zabývající se planetární ochranou, přinese chvíle, kdy se na Mars vypraví lidská posádka. Žádný skafandr není podle Santolíka stoprocentní, vždy hrozí, že se přes něj dostane nějaký mikrob. Na povrchu rudé planety by astronauty pravděpodobně transportovala nějaká vozítka.
„Řeší se technická opatření, jak to udělat, aby astronaut přímo z vozítka naskočil do skafandru a nekontaminoval vnější prostředí. Dá se to udělat tak, že skafandr je přímo připnutý k vozítku, otevřou se mu záda a astronaut, který musí být dostatečně fyzicky zdatný, do něj pomocí hrazdy naskočí nohama napřed,“ popsal vědec.
Planetární ochrana má i druhou stránku. Důležité je chránit Zemi před případnou hmotou z jiných vesmírných těles. Co může setkání s cizími bakteriemi znamenat pro vyšší organismy bez patřičné imunity, ukázal ve svém románu Válka světů na konci 19. století Herbert George Wells. V jeho podání to byli Marťané, kdo doplatil na pozemské mikroorganismy.
I když se Wellsovo dílo řadí do žánru sci-fi, obavy z přenosu mimozemské hmoty jsou namístě a vesmírný výzkum k nim přistupuje vážně. Jak řekl Santolík, riziko je pro planetární ochranu mnohem hypotetičtější, vyloučit se ale nedá.
„Když se vrátili členové prvních misí Apollo, měli dlouhou karanténu,“ připomněl cesty lidí na Měsíc v 60. letech. Měsíc je dnes považován za poměrně bezpečné těleso, s Marsem je to jiné.
„NASA i ESA mají plány na návratové sondy od Marsu. Američané chtějí sesbírat vzorky, které by další sonda dopravila na Zemi,“ uvedl Santolík. Pokud se tento plán zdaří, bude pro dovezené vzorky platit přísná karanténa.
Vliv soukromých společností
S tím, jak se o vesmír začínají čím dál více zajímat soukromé společnosti, třeba SpaceX amerického miliardáře Elona Muska, budou nároky na dodržování pravidel planetární ochrany ještě důležitější než nyní.
V současnosti je to dle Santolíkových slov tak, že za dodržování mezinárodních dohod, včetně planetární ochrany, zodpovídá země, z jejíhož území projekt startuje. Se vstupem soukromých subjektů do odvětví bude možná potřeba revize toho, jak se opatření planetární ochrany v praxi uplatňuje.
