Vědci působící v Česku a Izraeli objevili nový typ imunitní odpovědi proti bakteriím ve střevě

Ve střevech máme spoustu různých bakterií, které jsou pro nás nějakým způsobem výhodné – pomáhají nám trávit, dávají nám vitamíny a vlastně „školí“ náš imunitní systém. Už dlouho je známo, že střevní mikrobiom je velmi důležitý. Zároveň je ale potřeba tyto bakterie nějakým způsobem kontrolovat, protože jinak by mohly přerůst a způsobovat zánětlivé choroby či jinak poškodit náš organismus, upozorňují výzkumníci.

Studie, na kterou tento týden upozornila Přírodovědecká fakulta UK, se zaměřila na SFB bakterii, která je v imunologii dobře známá. Tuto bakterii studují vědci především v myších, ale mají ji i jiní obratlovci včetně člověka.

„U lidí ji nacházíme jen v relativně specifických kontextech. Zdá se, že západní dieta SFB bakterii úplně nesvědčí, ale kupříkladu ve střední Africe se dají najít lidé, kteří tuto bakterii běžně mají. Bakterie je specifická tím, že je schopná pronikat do slizničních buněk, podobně jako patogenní bakterie, ale sama o sobě nezpůsobuje žádné onemocnění,“ popsal Tomáš Brabec z Přírodovědecké fakulty UK.

Jedním z hlavních mechanismů imunitního systému je tzv. antigenně specifická odpověď, která slouží k rozpoznávání a eliminaci cizích molekul v organismu. V těle existují tzv. antigen prezentující buňky, ve kterých molekuly označované vědci zkratkou MHC slouží jako podstavce pro prezentování částí proteinů třeba z bakterií.

Takzvané MHCII molekuly pak prezentují kousky proteinů z vnějších zdrojů, např. z patogenů. Tyto molekuly lze najít i na střevním epitelu.

„Střeva mají obrovský povrch, takže MHCII pozitivních buněk v nich můžeme mít obrovské množství. Je proto dost paradoxní, že dosud nikdo netušil, proč tam jsou a co tam vlastně dělají,“ řekl Brabec.

Při imunitní odpovědi na SFB bakterie se podle expertů tvoří specifické enzymy: granzymy v T lymfocytech. T lymfocyty jsou buňky, které jsou aktivované antigen prezentujícími buňkami.

Podle Brabce je zvláštní, že se granzymy exprimují (prezentují) v MHCII aktivovaných T buňkách, což se běžně neděje, protože tyto buňky slouží spíše jako pomocníci jiných buněk imunitního systému.

„Zde se z těchto buněk naopak stali aktivní zabijáci schopní eliminovat buňky,“ dodal.

Ukázalo se také, že přítomnost SFB bakterie společně s MHCII na epitelu a T buňkami, které produkují granzymy, ovlivňují rychlost obnovy střevního epitelu.

Vědci jsou tak podle Brabce blíže pochopení toho, jak fungují bakterie běžně přítomné ve střevech s imunitním systémem.

Na aktuálním bádání se kromě Brabce podíleli i Jan Dobeš a další členové laboratoře mikrobiální imunologie z Přírodovědecké fakulty ve spolupráci s vědci z laboratoří Martina Schwarzera a Dominika Filippa z Akademie věd a Jakuba Abramsona z izraelského Weizmannova institutu.