Článek
Cílem 10 let trvající studie je konkrétně objasnit, jaký vliv mají zvyšující se hladiny CO2 na zdravý les v anglickém hrabství West Midlands.
„Les je zde vystaven o 40 procent větší porci CO2, než jaký je běžný stav. Tak to zřejmě bude vypadat v roce 2050. Koncentrace oxidu uhličitého bude 550 částic v miliónu částic atmosféry. Nyní je to zhruba 400,“ sdělil agentuře Reuters profesor z Birminghamské university Michael Tausz, který se výzkumem zabývá.
Koncentrovaný plyn je bezpečně uložen na okraji lesa, následně se vede potrubím do stožárů, kde se v různých výškách pouští do listů daných stromů. Vzorky listů vědci pravidelně shromažďují a chemicky analyzují ve své laboratoři.
Tři z šesti malých kruhových oblastí, zobrazených na videu, jsou takzvaně srovnávací, zařízení tedy oxid do stromů nečerpá.
Máme štěstí, že stromy část CO2 „spolykají“
Již dlouho je známo, že stromy absorbují oxid uhličitý ze vzduchu a doslova jej do sebe uzamknou, vše kolem toho ale ještě jasné není.
Podle Tausze máme štěstí, že zhruba 20 až 30 procent lidskou činností vyprodukovaného CO2 se ztrácí v lesích. „Ale jak dlouho to ještě lesy mohou dělat?“ táže se.
Bude se samozřejmě rovněž hodnotit i vliv zamoření plynem na půdu, hmyz či houby.
Problematika odlesňování
Tento experiment, nazvaný FACE, je prvním svého druhu v Evropě. U dvou dalších, v Austrálii a Brazílii, vědci analyzují získaná data.
Odborníci v této souvislosti upozorňují i na problematiku odlesňování - logicky čím méně ploch porostlých stromy, tím více se snižují možnosti na ukládání oxidu uhličitého.
Srozumitelné vysvětlení úlohy lesů při zmírňování dopadů změn klimatu by mohlo podle agentury Reuters přesvědčit světové politiky, aby dané záležitosti věnovali patřičnou pozornost.
