Vědci představili výsledky výzkumu Mendelovy DNA. Měl nadprůměrnou hlavu

Výsledky výzkumu v pátek prezentovali vědci z Masarykovy univerzity (MUNI) v Brně na mezinárodní vědecké genetické konferenci Mendel Genetics Conference, která je vyvrcholením oslav 200. výročí narození tohoto botanika i augustiniánského kněze.

První poznatky experti zveřejnili již koncem minulého roku, nyní o nich však prozradili více, navíc je též upřesnili.

„Objem jeho lebky byl téměř 160 cm3, což je nad průměrným objemem u současných mužů. To však souvisí s tvarem jeho lebky a jeho genialitu to nepotvrzuje. V literatuře bylo mnohokrát prokázáno, že velikost mozku a míra inteligence spolu nijak nesouvisí,“ zdůraznila Eva Drozdová z Laboratoře biologické a molekulární antropologie Přírodovědecké fakulty MUNI.

Odborníci také znají velikost Mendelova chodidla – měřilo 27 centimetrů.

Společně s výzkumem hrobky se vědci pustili i do hledání Mendelových osobních věcí v augustiniánském opatství, které mohou přinést nejen nové informace o Mendelově životě, ale také vzorky jeho biologického materiálu – např. stopy jeho DNA.

Badatelé následně porovnávali DNA izolovanou z ostatků s DNA získanou z vlasu, který našli v opatství v Mendelově oblíbené knize Astronomie. Shoda sekvence mitochondriální DNA obou vzorků potvrdila, že nalezená kostra opravdu patří brněnskému opatovi.

Výzkumníkům se povedlo zrekonstruovat 99 procent kódující části Mendelova genomu, díky čemuž zjistili, že měl významné dědičné predispozice k srdečním arytmiím. V kombinaci s onemocněním ledvin, vysokým krevním tlakem a kouřením zřejmě tento syndrom přispěl k jeho předčasnému úmrtí.

Přestože zemřel ve věku 62 let, jeho pozůstatky odpovídaly muži o tři roky staršímu. „Kostru a klouby měl v dobré kondici patrně proto, že měl sedavé zaměstnání. Zemřel ale nemocný, což se projevilo spíše na měkkých tkáních,“ upřesnila Drozdová.

Právě podrobnou analýzou zbytků měkkých tkání budou vědci ve výzkumu pokračovat. Pracovat budou i s rozborem Mendelova genomu. „Budeme se o něm schopni dozvědět prakticky to, co o sobě ví dnešní člověk,“ doplnila vědkyně.

Archeologický a antropologický terénní výzkum na Ústředním hřbitově města Brna probíhal v období od 6. do 30. června 2021.

„Věříme, že i sám Mendel by měl z těchto výsledků radost, jako vědce by ho určitě velmi zajímal výzkumný projekt využívající nejnovější genetické technologie. Byl by také nepochybně velmi hrdý na rozvoj genetiky, tedy vědy, jejíž základy před více než 150 lety v Brně položil,“ uvedla prorektorka pro výzkum a doktorské studium MUNI a genetička Šárka Pospíšilová, která terénní práce vedla.

O významu Mendelových objevů pro dnešní svět debatuje na vědecké konferenci pořádané u příležitosti 200. výročí jeho narození téměř 400 odborníků a vědeckých kapacit z celého světa – včetně tří nositelů Nobelovy ceny. Vedle Thomase Cecha z University v Boulderu v Coloradu a Sira Paula Nurse z Francis Crick Institutu v Londýně vystoupila i nositelka Nobelovy cenu za chemii z roku 2009 Ada E. Yonathová z Weizmann z Institute of Science v Izraeli.

Součástí programu konference jsou také diskusní bloky zaměřené na historii a budoucnost genetiky, nové technologie i etické otázky v lékařské genetice. Organizátory vědecké konference, která je podporovaná organizací UNESCO, jsou Augustiniánské opatství na Starém Brně, Masarykova univerzita, Mendelova univerzita (MENDELU) v Brně, Moravské zemské muzeum a Společně, o.p.s.

Za zmínku ještě stojí, že japonský rostlinný genetik Tošiuki Nagata z Japonské Mendelovy společnosti na uvedené konferenci připomněl spletitý příběh Mendelovy vinné révy, která – přestože byla ztracena – roste díky spolupráci s japonskými botaniky i po 100 letech v Brně.

Mendel byl totiž nejen zakladatelem genetiky. Jeho činnost se profilovala i v mnoha dalších směrech. S oblibou pěstoval na Starém Brně i další plodiny, kupříkladu révu vinnou, kterou si podle dostupných informací přivezl z Itálie. Její další osudy jsou podobně spletité jako cesty Mendelova rukopisu. Zatímco na Starém Brně už vinice dávno nejsou, Mendelův odkaz v tomto směru přežil díky japonským nadšencům.

Podle zástupců Mendelovy univerzity v Brně je známo, že Japonci rozpoznali Mendelův odkaz jako jedni z prvních. Asijští botanici dokonce přispěli na Mendelovu sochu, která je od roku 1910 na Mendlově náměstí. Profesor Mijoši, který klášter o tři roky později navštívil, pak řízky z vinice dostal jako projev díků a odvezl si je do Tokia, kde byla réva z Brna zasazena v botanické zahradě místní univerzity.

Po 2. světové válce vinice na Starém Brně zanikla a trvalo ještě několik dekád, než se zrodila myšlenka do Brna „Mendelovu révu“ po sametové revoluci vrátit. „Ačkoli první řízky nepřežily, ty druhé se podařilo poslat do Brna,“ řekl Nagata. Když přednášel v roce 1998 v ČR, japonští kolegové jej požádali, aby zjistil, jak se Mendelově révě daří.

Réva v té době už rostla v areálu botanické zahrady Mendelovy univerzity. „Tato návštěva vzbudila můj zájem studovat život a Mendelův vědecký odkaz a v Brně jsem pak byl několikrát,“ prohlásil v souvislosti s Mendelovou konferencí Nagata.

Tři keře neznámé odrůdy popínají bílé zdi za hlavním pavilonem botanické zahrady, právě na nich raší první hrozny. „Ještě si pamatuji, kdy k nám odřezky révy z Japonska dorazily. Dostali jsme řízky zabalené v papíře a museli je nechat zakořenit, což se nakonec podařilo,“ vzpomíná vedoucí Botanické zahrady a arboreta MENDELU Michal Pavlík.

Podobný příběh, jako je ten s Mendelovou révou, prý nezná. „Budují se většinou kontinuální sbírky jako u orchidejí, ale že by po světě putovaly kousky révy – navíc s odkazem na tak slavnou osobnost – je opravdu unikátní,“ uzavřel Pavlík.