V Česku se poprvé objevila difylobotrióza, muž snědl syrové jikry ryby z Lipna

Štičí kaviár snědl v říjnu loňského roku a po dvou měsících se u něj objevily žaludeční a střevní potíže, především nadýmání. Po dalších dvou měsících vyloučil část tasemnice. Následné specializované lékařské vyšetření potvrdilo přítomnost velkého množství vajíček škulovce širokého a byla zahájena úspěšná léčba.

„Tuto nákazu lze považovat za první prokázaný případ autochtonní difylobotriózy v České republice,“ potvrdil Tomáš Scholz z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.

Tento případ naznačuje přítomnost zavlečeného parazita v nádrži Lipno, která by tak mohla představovat nové ohnisko nemoci. Vědci však zdůrazňují, že riziko nákazy lidí je velmi nízké. Zdrojem jsou pouze syrové nebo nedostatečně tepelně upravené dravé ryby jako okoun říční a štika obecná.

Přestože škulovec široký může dosáhnout délky až několik metrů, u většiny pacientů nezpůsobuje vážné zdravotní komplikace. „Difylobotrióza není závažné ani život ohrožující onemocnění a existuje velmi účinná léčba,“ uvedl Scholz.

Škulovec široký je střevní tasemnice, která může dorůst délky několika metrů. Její životní cyklus zahrnuje dva mezihostitele: planktonní korýše (buchanky) a sladkovodní dravé ryby, v jejichž vnitřních orgánech, svalovině, případně vaječnících se vyvíjejí larvy infekční pro člověka.

Hlavním definitivním hostitelem je člověk, který se nakazí pouze pozřením syrových nebo tepelně nedostatečně upravených ryb či rybích pokrmů, především okouna říčního a štiky obecné. Nakazit se mohou i šelmy jako pes, kočka či liška. Vajíčka této tasemnice nejsou infekční pro člověka.

Přestože jihočeští parazitologové provedli podrobné genetické analýzy, nelze vystopovat, jak přesně se parazit do Lipna dostal. Výskyt byl častější spíše v minulosti, dnes je jen v několika ohniscích, a to především v alpských jezerech v severní Itálii, Švýcarsku a Francii a zejména v několika oblastech Ruska.

„Nejpravděpodobnější je, že parazita do přehrady zavlekl turista z endemické oblasti, například z Ruska, který spolu se stolicí uvolnil vajíčka tasemnice do vody nebo jejího okolí,“ konstatoval parazitolog Roman Kuchta z Biologického centra AV ČR.

V květnu a srpnu letošního roku navíc parazitologové vyšetřili více než stovku dravých ryb z Lipna, ale výskyt larev tohoto parazita neprokázali.

Rybáři mohou ryby z Lipna chytat bez větších obav. „Šance, že si rybář uloví zrovna rybu, ve které je nějaká ta larva, a ještě ji sní nedostatečně tepelně upravenou, je opravdu velmi malá. Lidé se nemusí bát,“ dodal Kuchta.