Článek
Útvar by podle ESO mohl představovat první přímo pozorovaný doklad o procesu formování nějaké planety.
„Dosud jsme nalezli tisíce exoplanet (planet mimo Sluneční soustavu), ale o tom, jak vznikají, toho stále víme jen málo,“ poznamenal vedoucí autor nové studie publikované v odborném časopise Astronomy & Astrophysics, astronom Anthony Boccaletti působící na Pařížské observatoři.
Lepší porozumění vznikům planet
Planety se obecně utvářejí nabalováním prachových shluků a chladného plynu v tzv. protoplanetárních discích kolem mladých hvězd, jako je například právě AB Aurigae, která je podle portálu Space.com asi 520 světelných let daleko od nás.
Nová pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT (Very Large Telescope) poskytla poznatky, které vědcům pomohou lépe pochopit procesy zrodu planet.
| Protoplanetární disk je zploštělý oblak prachu a plynu ve vesmíru, který rotuje kolem vznikající či právě zformované hvězdy. V disku se během milionů let postupně začínají shlukovat a vzájemně srážet drobné částice, vznikají tak menší tělesa a působí na sebe gravitací. Z nich se později vzájemnými srážkami formují protoplanety a nakonec samotné planety. |
„Abychom zaznamenali planety v relativně krátkém období jejich formování, potřebujeme pozorovat velmi mladé systémy. Až dosud jsme ale nebyli schopni získat dostatečně detailní záběry takových disků, které by umožnily identifikovat struktury objevující se v místech, kde by mohly planety vznikat," dodal Boccaletti.
Nové snímky zachycují spirálu plynu a prachu okolo hvězdy AB Aurigae, která se na obloze nachází v souhvězdí Vozky (Auriga). „Spirály tohoto typu naznačují přítomnost mladých planet, které strhávají plyn a vyvolávají v disku vlny – podobně jako loď na hladině,“ vysvětlil Emmanuel Di Folco z Laboratoře astrofyziky ve francouzském Bordeaux, který se na výzkumu taktéž podílel.
BEZ KOMENTÁŘE: Cesta souhvězdím Vozky ke hvězdě AB Aurigae a jejímu planetárnímu systémuVideo: ESO/Boccaletti et al./L. Calçada, Digitized Sky Survey 2, N. Risinger (skysurvey.org). Music: Konstantino Polizois
Při oběhu planety kolem mateřské hvězdy se podle vědců daná vlna vytvaruje do podoby spirálního ramene. Jasná žlutá skvrna (v blízkosti středu tohoto nového záběru okolí hvězdy AB Aurigae) připomíná zlom ve struktuře ramene a bývá označována jako ‚twist‘. Nachází se od hvězdy asi tak daleko, jako je ve Sluneční soustavě Neptun od Slunce. Proto se očekává, že může jít o jednu ze zdrojových oblastí vlnových poruch – místo, kde se právě utváří nová planeta.
Systém byl zkoumán několik let
Vědci systém hvězdy AB Aurigae pozorovali již před několika lety radioteleskopem ALMA, přičemž nalezli dvě plynná spirální ramena v blízkosti hvězdy. Poté loni a letos astronomové z Francie, Thajska, Spojených států a Belgie pořídili díky speciálnímu přístroji SPHERE na dalekohledu ESO/VLT ještě detailnější snímky okolí AB Aurigae.
Einstein měl pravdu. Skoro třicetileté měření zachytilo, jak hvězda tančí kolem černé díry
Pomocí výkonného zobrazovacího systému přístroje SPHERE mohli zachytit slabší světlo menších prachových zrn i emise z vnitřních partií protoplanetárního disku. Potvrdili přítomnost spirálních ramen a identifikovali další pozoruhodný útvar: zlom, který ukazuje na probíhající formování planet v disku.
„Útvaru tohoto typu říkáme ‚twist‘ a předpovídají ho některé teoretické modely formování planet,“ doplnila spoluautorka práce Anne Dutreyová z laboratoře v Bordeaux. „Vzniká propojením dvojice spirál. Jedna se navíjí od oběžné dráhy planety dovnitř a druhá směrem ven, přičemž se setkávají v místě, kde se planeta nachází. To umožňuje akreci prachu a plynu z disku na formující se planetu, a tedy její růst.“
Cílem ESO je dát dohromady nový teleskop ELT, aby šlo vesmír zkoumat ještě lépe. Výzkumníci chtějí přijít na to, jak přesně dynamika plynu přispívá k formování planet.
