Článek
O studii, kterou její autoři představili na středeční konferenci v americkém Bostonu, napsal list The Guardian.
„Přeprogramováním (embryonálních kmenových) buněk můžeme vytvořit modely podobné lidským embryím,“ řekla na konferenci Magdalena Źernická-Goetzová z Cambridgeské univerzity a z Kalifornského technologického institutu, která studii vedla.
Modelová syntetická embrya se podle výzkumníků podobají embryím v nejranějších stadiích vývoje člověka. Vědci tvrdí, že by mohla napomoci k vysvětlení dopadů genetických poruch a biologických příčin opakovaných potratů.
Není jasné, zda by se embryo vůbec vyvíjelo
Syntetizované struktury nemají tlukoucí srdce ani zárodky mozku, ale obsahují buňky, z nichž se obvykle vytvoří placenta, žloutkový váček a samotné embryo. Tato syntetická embrya navíc nečekají v blízké budoucnosti klinické testy a zatím ani není jasné, zda by se tyto struktury vůbec byly schopny rozvíjet.
Práce každopádně vyvolává závažné etické a právní otázky, protože legislativa v mnoha zemích o laboratorně vypěstovaných subjektech nepojednává.
V minulosti vědci implantovali myším umělé embryo vytvořené z kmenových buněk stejného druhu, plody se ale nevyvinuly. V dubnu vědci v Číně podobný pokus provedli s osly, ovšem rovněž bez zásadního vývoje.
Pro vědce je práce s umělým lidským embryem důležitá, aby nahlédli do období, které nazývají černou skříňkou. Ze zákona vědci smějí v laboratoři kultivovat lidská embrya pouze do stanoveného limitu 14 dní.
Poté následuje období, o němž je jen málo informací - další průběh už se zachycuje až v pozdějších etapách těhotenství na základě vyšetření těhotných žen a studií embryí darovaných pro výzkum.
Vývoj žene kupředu i konkurence. Vedle Źernické-Goetzové na vývoji embryí z kmenových buněk pracuje i skupina ve Weizmannově institutu v Izraeli.
Podrobnosti o nejnovější práci budou teprve zveřejněny v odborném časopise.
