Hlavní obsah

Vědci poprvé uměle vytvořili lidské embryo

Londýn/Boston

Tým vědců poprvé uměle vytvořil lidské embryo. Odborníci použili kmenové buňky, díky čemuž není třeba použít vajíčka ani spermie. Jejich přelomový objev by mohl pomoci při výzkumu genetických vad nebo u prevence potratů, zároveň však otevírá závažné etické a právní otázky.

Foto: Envato Elements

Ilustrační snímek

Článek

O studii, kterou její autoři představili na středeční konferenci v americkém Bostonu, napsal list The Guardian.

„Přeprogramováním (embryonálních kmenových) buněk můžeme vytvořit modely podobné lidským embryím,“ řekla na konferenci Magdalena Źernická-Goetzová z Cambridgeské univerzity a z Kalifornského technologického institutu, která studii vedla.

Modelová syntetická embrya se podle výzkumníků podobají embryím v nejranějších stadiích vývoje člověka. Vědci tvrdí, že by mohla napomoci k vysvětlení dopadů genetických poruch a biologických příčin opakovaných potratů.

Od narození údajně prvního klonovaného dítěte uplynulo 20 let

Historie

Není jasné, zda by se embryo vůbec vyvíjelo

Syntetizované struktury nemají tlukoucí srdce ani zárodky mozku, ale obsahují buňky, z nichž se obvykle vytvoří placenta, žloutkový váček a samotné embryo. Tato syntetická embrya navíc nečekají v blízké budoucnosti klinické testy a zatím ani není jasné, zda by se tyto struktury vůbec byly schopny rozvíjet.

Práce každopádně vyvolává závažné etické a právní otázky, protože legislativa v mnoha zemích o laboratorně vypěstovaných subjektech nepojednává.

V minulosti vědci implantovali myším umělé embryo vytvořené z kmenových buněk stejného druhu, plody se ale nevyvinuly. V dubnu vědci v Číně podobný pokus provedli s osly, ovšem rovněž bez zásadního vývoje.

Už čtvrtá Polka zaplatila životem za zákaz potratů. Lékaři čekali tři dny na odumření plodu

Evropa

Pro vědce je práce s umělým lidským embryem důležitá, aby nahlédli do období, které nazývají černou skříňkou. Ze zákona vědci smějí v laboratoři kultivovat lidská embrya pouze do stanoveného limitu 14 dní.

Poté následuje období, o němž je jen málo informací - další průběh už se zachycuje až v pozdějších etapách těhotenství na základě vyšetření těhotných žen a studií embryí darovaných pro výzkum.

Vývoj žene kupředu i konkurence. Vedle Źernické-Goetzové na vývoji embryí z kmenových buněk pracuje i skupina ve Weizmannově institutu v Izraeli.

Podrobnosti o nejnovější práci budou teprve zveřejněny v odborném časopise.

Metoda dokáže vytřídit spermie pomocí magnetu. Může zvýšit úspěšnost umělého oplodnění

Věda a školy
Související témata:

Výběr článků

Načítám