Článek
Výzkum publikovaný ve čtvrtek 31. března mezinárodním vědeckým konsorciem T2T v odborném časopise Science doplánuje do dříve přečtené DNA dalších 400 milionů písmen.
Přečtení zbývajících osmi procent lidského genomu (tj. souboru genů, které tvoří DNA) trápilo badatele dlouho, průlom umožnila až kombinace dvou nových metod sekvenování, z nichž jedna dokáže s určitou mírou chybovosti přečíst milion písmen DNA najednou. Druhá jich pak sice přečte „jen“ 20 tisíc v kuse, nicméně s přesností 99,9 procenta.
Vědci zmapovali původ „enzymu nesmrtelnosti“
„Dané kompletní informace nám umožní lépe pochopit, jak se formujeme jako individuální organismus a jak se lišíme nejen od ostatních lidí, ale i od jiných druhů,“ citovala zpravodajská stanice CNN vedoucího výzkumu Evana Eichlera z americké Washingtonské univerzity.
Geny zodpovědné za imunitní reakci
Vědci budou nyní moci analyzovat i to, jaké genetické odchylky hrají roli při onemocnění. „Ukázalo se, že tyto (donedávna nepřečtené) geny jsou nesmírně důležité pro adaptaci,“ poznamenal Eichler.
„Jsou mezi nimi geny zodpovědné za imunitní reakci, které nám pomáhají přizpůsobit se a přežít infekce, nákazy a viry. Obsahují geny, které jsou (...) velmi důležité z hlediska předvídání reakce na léky,“ dodal.
Imunitní buňky jako dvojití agenti. Nejprve proti nádoru mozku bojují, pak ale přeběhnou
Sekvenování DNA je podle něj vlastně něco jako „skládání puzzle“. Vědci musejí DNA nejprve rozdělit na menší části a poté je pomocí tzv. sekvenátorů poskládat ve správném pořadí. Dosavadní nástroje dokázaly najednou sekvenovat pouze malé úseky DNA. U skládačky, která obsahuje 10 tisíc dílků, je obtížné složit malé, často se opakující a na první pohled shodné dílky ve správném pořadí. Když je ale dílků pouze 500, jde to mnohem snáze.
Nová zjištění by každopádně mohla být nápomocná v lékařství. „Až si někdo v budoucnu nechá přečíst svůj genom, budeme schopni identifikovat všechny varianty v jeho DNA a využít tyto informace k lepšímu řízení jeho zdravotní péče,“ vysvětlil podle listu The Guardian Adam Phillippy z Národního institutu pro výzkum lidského genomu v americkém Marylandu.
Brněnští vědci popsali způsoby uvolňování genetické informace viru
„Skutečné dokončení sekvence lidského genomu bylo jako nasadit si nové brýle. Nyní, když vše vidíme jasně, jsme o krok blíže k pochopení toho, co to všechno znamená,“ uzavřel.