Vědci objevili v nepřístupných oblastech Panamy nový druh ropuch

V posledních 20 letech byl zaznamenán masivní úbytek dané skupiny žab, u řady populací navíc často také vyhynutí. V současné době je 97 procent známých druhů ropuch rodu Atelopus řazeno podle tzv. Červeného seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody do kategorie „ohrožený”, „kriticky ohrožený” nebo „vyhynulý”.

„Nový druh jsme nazvali Atelopus fronterizo. Druhové epiteton - fronterizo - odráží název, kterým domorodí obyvatelé označují někoho, kdo žije poblíž hranice. Zároveň však používají toto označení i pro příslušníky panamské pohraniční vojenské policie sloužící v Dariénu, kteří zajišťují bezpečnost v této neklidné části Panamy,“ vysvětlil Veselý.

Dodal, že bez logistické podpory této organizace by byl výzkum v některých částech Dariénu nemožný.

Životní prostor rodu Atelopus sahá od Kostariky po Bolívii a aktuálně do něj patří 100 uznávaných druhů. Jen šest druhů se vyskytuje v Panamě, přičemž donedávna poslední z nich byl popsán před více než čtvrt stoletím.

Jeden z těchto druhů, zlatě zbarvený Atelopus zeteki, je nejen panamskou národní žábou, ale také mezinárodním symbolem boje za záchranu populací obojživelníků v Latinské Americe.

„Vzhledem k pokračujícímu odlesňování, ničení původních biotopů a všudypřítomné chytridiomykóze (globálně rozšířené houbové onemocnění obojživelníků se značným dopadem na jejich populace - pozn. red.) se zdálo málo pravděpodobné, že ještě lze nalézt dosud nepopsaný druh těchto pestrých a výrazných ropuch, který dosud zůstal neobjeven herpetology pracujícími v Panamě. Přesto se nám během expedic do nepřístupných oblastí Dariénu podařilo objevit několik populací, které se už na pohled poněkud lišily od všech dosud popsaných druhů,“ uvedl Veselý.

Následná molekulární analýza odebraných vzorků tkáně ropuchy potvrdila, že jde o samostatný klad (větev) reprezentující novou taxonomickou jednotku. Vědci poté při srovnávací studii materiálu ze světových muzeí zjistili, že tato barevná žába ležela bez povšimnutí odborníků více než sto let v depozitářích významných muzeí.

„Tento druh byl totiž poprvé nalezen už v roce 1911 poblíž osady Puerto Obaldía na panamsko-kolumbijské hranici přírodovědcem Henrym Pitierem. Tento nejstarší známý exemplář uložený v United States National Museum byl v roce 1931 herpetologem Dunnem zvolen jako paratypus druhu Atelopus glyphus,“ přiblížil Veselý.

Podobně dopadly i pozdější nálezy těchto ropuch, které zoologové bez většího zájmu uložili do sklenic s označením „Atelopus sp.”.

„Nicméně v článku publikovaném v roce 1990 je zmínka o třech samčích exemplářích včetně záznamu jejich hlasů, které pocházejí ze staršího nálezu C. W. Myerse v roce 1967. Ropuchy byly nalezeny v osadě Sasardí v provincii San Blas. Na základě bioakustické analýzy hlasu autoři upozornili, že tyto exempláře mohou představovat dosud nepopsaný druh v druhovém komplexu Atelopus varius,“ upozornil dále český zoolog.

V poslední dekádě pak někteří autoři prezentovali tuto skupinu ropuch jako Atelopus cf. limosus nebo Atelopus sp.

Podle Veselého není zas tak překvapivé, že nalezené ropuchy nebyly tak dlouho přesně popsány.

„Vzhledem k velké variabilitě barevných vzorů a morfometrických znaků je velmi obtížné charakterizovat druhy některých druhových komplexů v rodu Atelopus pouze na základě morfometrie či zbarvení. Zřejmě proto zůstal tento taxon tak dlouho nepopsán, ač se jím zabývali přední světoví herpetologové. Moderní technologie nám umožňují vyřešit i takto obtížné taxonomické záhady. Díky tomu se nám podařilo druh přesvědčivě definovat nejen molekulárně, ale také bioakusticky a morfologicky,“ řekl.

Zprávu o objevu publikoval prestižní odborný časopis Zoological Research.