Článek
Herškovic s kolegy popsali nález ve studii, kterou ve čtvrtek zveřejnil časopis Nature. Nalezený fragment sestává z horní části lebky – čelisti a jiné obličejové části chybí.
Charakteristické utváření lebky podle výzkumníků naznačuje, že jedinec, jemuž patřila, byl úzce příbuzný s prvními lidmi homo sapiens, kteří později kolonizovali Evropu. Lebka je zároveň prvním důkazem, že homo sapiens obýval zmíněný region ve stejné době jako neandertálci.
Podle Herškovice je nalezená lebeční část „důležitým dílem skládanky velkého příběhu lidské evoluce“.
Lebka zřejmě pochází z člověka, který v jeskyni žil před 55 000 let.
Dřívější genetické důkazy naznačují, že člověk moderního typu a neandertálci se křížili zhruba ve stejné době, ze které pochází nalezená lebka. Všichni lidé euroasijského původu tak mají ve svém genomu stále malou část DNA neandertálců.
„Je to první přímý fosilní důkaz, že moderní lidé a neandertálci obývali stejnou oblast současně,“ uvedl o nálezu podle agentury Reuters další z výzkumníků, paleontolog Bruce Latimer z Caseovy západní záložní univerzity v Clevelandu.
Jeskyně v západní části Galileje byla objevena v roce 2008 při budování kanalizačního systému.