Článek
Studii vedl profesor Sanjeev Gupta z Královské univerzity v Londýně. Otevření Doverské úžiny podle něj bylo jednou z událostí, které definovaly podobu severozápadní Evropy - a rozhodně byla určující pro budoucí podobu Británie.
„Pokud by se tato náhodná geologická událost nestala, znamenalo by to, že by Británie navždy zůstala spojena s kontinentem,” řekl podle zpravodajského serveru BBC Gupta.
Most do dnešní Francie
Před více než půl miliónem let, uprostřed doby ledové, spojoval dnešní Dover na jihu Anglie s Calais v severní Francii most v podobě pásu země. Severně v jeho těsné blízkosti bylo velké ledovcové jezero, které se vytvořilo na okraji ledové tabule pokrývající většinu Evropy.
Vědci se domnívají, že jezero začalo přetékat, voda tak narážela do tohoto spojovacího pásu země. Důkazy geologického fenoménu se našly na dně Lamanšského průlivu.
Inženýři, kteří zkoumali mořské dno kvůli plánované stavbě tunelu pod Lamanšským průlivem, před několika desetiletími objevili sérii záhadných velkých podvodních děr. Nyní vědci došli k závěru, že je s největší pravděpodobností způsobila přetékající voda z jezera.
Mapka současné podoby Doverské úžiny znázorňující skalním hřebenem z křídy (base of Chalk escarpment) v jižní Británii a severní Francii, která před narušením vedla středem úžiny a obě oblasti spojovala.
„Tyto díry jsou nyní vyplněné sedimenty, zajímavé na nich je to, že nejde o lineární struktury, jako jsou kaňony či údolí - jsou to izolované prohlubně,” řekl Gupta. „A vyskytují se v řadě - mezi Doverem a Calais se jich táhne celý pás. Navíc jsou obrovské, dosahují hloubky 100 metrů, v průměru od několika set metrů až do několika kilometrů.”
„Vysvětlujeme je jako obří přepadové rybníky. Myslíme si, že v podstatě šlo o jezerní vodu přepadající přes skalní okraj v Doverské úžině v podobě série vodopádů, která vymlela v podloží tyto prohlubně. Jiným mechanismem se dají vysvětlit jen těžko,” dodal.
Spojnici definitivně zničily povodně
Vědci si myslí, že jezero začalo přetékat asi před 450 tisíci lety, a značně tak oslabilo spojovací pás země. Pak ovšem podle jejich předpokladu následovaly katastrofální povodně, asi před 150 tisíci lety, a spojnici zničily úplně.
„Výsledkem je obří údolí vyhloubené v úžině, které je široké osm až deset kilometrů. Nese řadu znaků, které ukazují na erozi způsobenou povodněmi,” uvedl Gupta.
Podle spoluautorky studie Jenny Collierové není jasné, co jednu či druhou událost způsobilo. „Možná se ulomil kus ledové pokrývky, zřítil se do jezera a zvedl vlnu, která vyryla cestu vodě přepadající přes křídový okraj,” sdělila.
Ten pak mohla dále oslabit nějaká katastrofa, možná zemětřesení, jež uvolnilo megapovodeň, která spojení mezi kontinentální Evropou a Británií definitivně přerušila.
Vědci by rádi zpřesnili časový rámec a okolnosti tohoto „geologického brexitu”. To by vyžadovalo hloubkové vrty do dna Doverské úžiny a analýzu stáří sedimentů. To by ovšem byla hodně náročná i nákladná akce, protože Lamanšský průliv je nejrušnější lodní trasou na světě i místem silných přílivových a odlivových proudů.
