Článek
Nová studie vychází z předchozích poznatků, podle nichž duchovní prožitky souvisí se sníženou funkcí pravé strany mozkového temenního laloku. Výzkumníci z Missouri tyto závěry potvrdili. K tomu navíc popsali souvislost mezi dalšími druhy duchovního prožívání s děním v čelním laloku.
“Našli jsme neurofyzikální základnu duchovna, není to však jedno specifické izolované místo v mozku,” uvedl profesor Brick Johnstone z týmu missourských vědců. “Spiritualita je mnohem dynamičtější koncept, který využívá mnoho částí mozku,” dodal.
Potlačené ego v pravé polovině mozku
Johnstone podrobil zkoumání 20 lidí s traumatickými poraněními mozku v oblasti pravé části temenního laloku, několik centimetrů nad pravým uchem. Zjišťoval, jak tito pacienti vnímají duchovní rozměry života, jakou blízkost cítí k vyšší moci a zda se cítí být součástí božího plánu.
Účastníci výzkumu s výraznějším poškozením temenního laloku vykazovali zvýšenou tendenci obracet se k vyšší moci. “Výzkumy v oblasti neuropsychologie vždy naznačovaly, že defekty na pravé straně mozku mívají u lidí za následek snížení nutnosti zabývat se sebou samými a vlastním já,” prohlásil Johnstone.
Toto zjištění je podle něj v souladu s mnoha náboženskými systémy, jež jako vrcholnou ctnost považují sebeobětování ve prospěch druhých.
Pravá strana mozku je podle vědce spojená s orientací na vlastní já, zatímco levá strana je spojená se vztahy s okolím.
Ačkoliv se testu podrobili lidé se zraněním mozku, předchozí výzkumy s buddhistickými mnichy a františkánskými řádovými sestrami ukázaly, že i zdraví lidé jsou schopni uměle potlačit funkce pravé části mozku za účelem meditace a spojení s božskými silami.
Johnstone také porovnával, jak často se lidé věnují praktikování svých náboženských rituálů, návštěvám kostelů a podobně. Tyto praktické projevy víry podle jeho zjištění ale mnohem více souvisí s funkcí čelního laloku. “Duchovní svět člověka je tak pravděpodobně spojen s různými částmi mozku,” uzavřel profesor.