Článek
Vědci zkoumali šest marsovských meteoritů vulkanického původu. Všech šest obsahovalo měřitelné množství metanu, vedle toho byla dokázána i přítomnost oxidu uhličitého, vodíku, dusíku a také stopy po kyslíku a argonu.
Metan v meteoritech vznikl velmi pravděpodobně vlivem chemických reakcí, takže není biologického původu, jako je tomu ve velké míře na Zemi. Ze svého nálezu vědci nicméně usuzují, že ve vulkanické hornině na Marsu se obecně nachází významné množství metanu, který by mohl být energetickým zdrojem podzemního života mikrobů. Tuto teorii podporuje i fakt, že na Zemi žijí na dně oceánů díky metanu v čedičových vrstvách mikroorganismy, které pro svůj vývoj nepotřebují kyslík.
Známky možné přítomnosti metanu v atmosféře Marsu byly nalezeny již před více než deseti lety, prozatím se je ale nepodařilo jednoznačně potvrdit. Naposledy ohlásila jisté anomálie, které byly předběžně označeny za možné náznaky metanu, americká robotická sonda Curiosity. Analýza atmosféry, kterou vozítko uskutečnilo, ale přítomnost tohoto uhlovodíku nepotvrdila.
Vzhledem k nepříznivým podmínkám, které na povrchu rudé planety panují, se řada vědců domnívá, že podzemí by možná i v současné době mohlo být pro určité formy života nakloněno.