Vědci hledají způsob, jak účinněji léčit zranění způsobená chemickými látkami

Snahou výzkumníků je vytvořit pro léčiva transportní systém, tedy najít způsob, jak se protilátka bezpečně, rychle a účinně dostane do mozku pacienta.

K léčbě nervových otrav organofosfáty, tedy látkami na bázi fosforu, se používá atropin a také hojně takzvané oximy. Tyto látky sice fungují jako protijedy, jejich použití ale stále není příliš efektivní.

„Atropin je relativně toxický alkaloid. Problém oximů naopak je, že špatně pronikají do centrálního nervového systému,“ řekl Novinkám vedoucí Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně Zbyněk Heger.

Zjednodušeně řečeno současné protilátky musí projít celým tělem, než se v ideálním případem dostanou do mozku, kde pomohou nejvíce.

V mozku by měly obnovit funkci enzymů narušených působením chemikálií. V současnosti lze ale pomocí nitrožilní aplikace dostat do mozku jen nízké jednotky procent těchto důležitých protijedů.

Právě to přimělo vědce z Mendelovy univerzity a Univerzity obrany v Brně a z Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové hledat zcela nový postup v léčbě.

Inovativním řešením přepravy oximů v těle mohou být podle jejich dosavadního zjištění takzvané lipidové částice s pevným jádrem (SLNs). Ty umožňují pomyslně zapouzdřit léčivo a transportovat jej až na místo, kde dochází k otravě, tedy do mozku. SLNs si lze představit jako miniaturní kuličky o rozměrech zhruba 120 nanometrů, které umožňují zapouzdření oximových a jiných protilátek.

Klíčem k novému postupu při léčbě by mohlo být zapouzdření protilátek s pomocí SLNs, což protilátkám vpíchnutým do lidského těla umožní úspěšnou cestu celým organismem až do mozku.

Důležité přitom je, že se do něj dostanou v potřebném množství. Účinky léčby, o což jde vědcům v první řadě, by pak měly být o poznání větší, než je tomu dosud.

„Nás zajímají protilátky především pro ty, kteří by mohli být zasaženi sarinem nebo jinou nervově paralytickou látkou, popřípadě pesticidy v zemědělství. Pro tyto účely je potřeba mít připravené stabilní antidotum (protilátku neutralizující škodlivou chemikálii v těle), které lze aplikovat ideálně ihned po otravě, minuty, maximálně hodiny, protože po delší době už není antidotum účinné,“ vysvětlil Heger.

Léčba tak musí být vždy rychlá a co nejvíce účinná.

Současný výzkum zaměřený na boj s chemickými látkami v rámci armády či zemědělství však podle něj může mít mnohem větší biomedicínský přesah. Nově testovaný způsob léčby by totiž do budoucna mohl například zajistit efektivnější léčbu mozkových nádorů nebo demence.