Vědci hlásí pokrok v léčbě alzheimera. Lék má však vedlejší účinky

Jak informovala agentura AFP, během klinické studie vědci 18 měsíců sledovali zdravotní stav téměř 1800 pacientů, kontrolní skupina dostávala placebo.

Přípravek lecanemab je protilátková terapie, která odstraňuje shluky bílkoviny známé jako beta-amyloid, které se hromadí v mozku lidí s Alzheimerovou chorobou. První závěry obě firmy zveřejnily již v září, kompletní výsledky klinického testování fáze tři se v úterý objevily v odborném časopise New England Journal of Medicine.

„Jedná se o první lék, který poskytuje skutečnou možnost léčby pro lidi s Alzheimerovou chorobou,“ řekl Bart De Strooper, ředitel britského Institutu pro výzkum demence.

„Ačkoli se zdá, že klinické přínosy jsou poněkud omezené, lze očekávat, že budou zřetelnější, pokud bude lék podáván po delší dobu,“ dodal.

Profesor John Hardy, jeden z předních světových výzkumníků, kteří před 30 lety stáli u zrodu celé myšlenky zaměřit se na beta-amyloid, prohlásil, že jde o „historický objev“. „Jsme svědky počátku terapie Alzheimerovy choroby,“ prohlásil Hardy podle zpravodajské stanice BBC.

Experimentální lék lecanemab každopádně ukazuje „potenciál“ při léčbě Alzheimerovy choroby, nicméně zároveň je pravdou, že nová zjištění vyvolávají určité obavy o bezpečnost pacientů, a to kvůli jeho spojení s určitými „závažnými nežádoucími účinky“.

„Až – nebo pokud - bude tento lék schválen americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv, bude lékařům nějakou dobu trvat, než budou schopni zjistit a určit, jak může, či naopak nemusí být tento lék účinný u jejich vlastních pacientů. Zejména proto, že nositelé genů pro protein ApoE4 mohou mít vyšší riziko nežádoucích účinků,“ upozornil neurolog Richard Isaacson z lékařské fakulty Weill Cornell Medicine v New Yorku, který se na studii ani vývoji lecanemabu nepodílí.

„Ačkoli je tato studie jistě povzbudivá, tak jak se to promítne do klinické praxe, skutečné klinické praxe, to se teprve uvidí,“ konstatoval.

Ředitel výzkumu v britské společnosti Alzheimer's Society Richard Oakley doplnil, že se bude lék dále zkoumat a testovat, abychom viděli, jak dobře funguje po delší časové období.

„Bezpečnost léků je klíčová. Lecanemab měl vedlejší účinky, ale ty budou pečlivě sledovány, až se bude rozhodovat o schválení, nebo neschválení přípravku. Zkrátka abychom viděli, zda přínosy převažují nad riziky,“ dodal.

Obecně platí, že při Alzheimerově nemoci se v mozku postupně abnormálně hromadí dvě klíčové bílkoviny, beta-amyloid a tau-protein, což způsobuje odumírání mozkových buněk a zmenšování mozku. To vede ke ztrátě paměti a rostoucí neschopnosti vykonávat každodenní úkoly.

Alzheimerovou chorobou jen v Česku trpí odhadem přes sto tisíc lidí, ve světě je to na 40 milionů, což představuje zhruba dvě třetiny všech případů demence.

Letos v září navíc čeští vědci oznámili, že preparát, na kterém pracuje tým neurologa a ředitele společnosti Alzheon Martina Tolara, se dostal do závěrečné fáze testování na pacientech. Lék, který by se mohl používat i preventivně proti Alzheimerově chorobě, podle autorů chrání před ztrátou mozkové tkáně.