Článek
Na výzkumu se podílejí experti z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Vědci soustředí pozornost na rukopisný soubor pozdně středověkých lékařských traktátů od Jana z Hvožďan z roku 1474 a prvotisk sbírky dvou lékařských traktátů, datovaný do 90. let 15. století.
Skvrny v knihách chtějí odborníci zkoumat zejména nedestruktivními metodami.
Obě tyto písemnosti jsou uloženy ve sbírkách Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Další zkoumanou knihou budou pozdně středověká rukopisná lékařská pojednání z 15. století ze sbírek Městského muzea a galerie ve Vodňanech.
„Chceme zjistit, zda skvrny na stránkách těchto knih souvisejí s přípravou dobových léčiv. Části středověkých lékařských knih totiž často obsahují recepty na přípravu léčiv na různé druhy chorob. Je tedy pravděpodobné, že skvrny obsahují látky, které byly při přípravě dobových léčivých prostředků používány. Naše analýzy mohou tuto hypotézu potvrdit, či vyvrátit,“ uvedl Tomáš Alušík z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty.
Skvrny na stránkách středověkých knih vědci prozkoumají například ručním rentgenovým spektrometrem, který jim poskytne informaci o základním prvkovém složení. „Tato metoda je zcela nedestruktivní,“ zdůraznil Alušík.
Ze skvrn, u kterých bude zjištěno zajímavé chemické složení, vědci odeberou vzorky vážící 10 až 20 miligramů a v laboratoři provedou jejich chemický rozbor pomocí tří analytických metod.
Různé skvrny lze na stránkách středověkých rukopisů spatřit poměrně často. Z výzkumů provedených v posledním desetiletí v zahraničních laboratořích vyplývá, že badatelé mohou pomocí rozboru letitých skvrn získat pozoruhodné informace o jejich biologické povaze.
Ze skvrn, u kterých zjistí zajímavé chemické složení, odeberou vědci vzorky vážící 10 až 20 miligramů.
„Chceme proto doplnit naše dosavadní znalosti o významu, detailech výroby a zejména užívání středověkých lékařských rukopisů v praxi, a to nad rámec standardních filologicko-historických studií,“ poznamenal Alušík.
Chystaný výzkum skvrn z lékařských rukopisů je podle vědců unikátní. „Podle mých znalostí nebyly dosud u nás podobné analýzy provedeny,“ řekl Alušík, který ke spolupráci oslovil Lukáše Kučeru z katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Ten se celou kariéru zabývá aplikací chemie a jejích metod v archeologii, respektive v péči o kulturní dědictví.
Jelikož se odebraných vzorků předpokládá velmi malé množství, je nutné pečlivě naplánovat celou strategii měření.
V prvním kroku mají být vzorky analyzovány pomocí nedestruktivních technik. „Na základě výsledků budou vzorky analyzovány vhodnou separační technikou ve spojení s hmotnostní spektrometrií,“ uvedl na závěr Kučera s tím, že v první výsledky výzkumníci doufají během několika měsíců.
