Článek
Co do spotřeby piva jsou sice obyvatelé Česka nejen na evropské, ale i světové špičce, avšak co do konzumace ryb se drží na samém chvostu států Unie. V celosvětovém měřítku sní každý obyvatel planety ročně zhruba 20 kilogramů ryb, odborníci doporučují konzumaci alespoň 17 kilogramů rybího masa do roka.
V Česku se sní ročně na hlavu jen asi čtyři až pět kilogramů rybího masa, z toho je z domácí produkce jen asi 1,3 kg ryb. Zjednodušeně řečeno to představuje konzumaci kapra na Vánoce a nějakého toho pstruha při letním grilování.
Certifikát Udržitelný chov ryb zatím získalo například Rybářství Třeboň. S certifikátem jeho zástupce Josef Brabec
Kapra zatím válcuje losos
Domácího kapra navíc ve velkém válcuje dovážený a mnohem oblíbenější losos.
Rybář na Těrlicku ulovil kapra vážícího přes 27 kilogramů, bojoval s ním dvacet minut
„Certifikát má ukázat, že jeho držitel chová naše sladkovodní ryby na základě našich bohatých rybníkářských tradic, ale moderními metodami. Potvrzuje nejen to, že dodává spotřebiteli kvalitní maso, navíc je jeho chov v souladu s ochranou krajiny. Certifikací chceme podpořit naše rybníkáře a povzbudit veřejnost k větší konzumaci našich ryb,“ řekl minulý týden Novinkám k projektu rektor Mendelovy univerzity, profesor Jan Mareš, zabývající se rybářstvím a hydrobiologií.
Rektor Mendelovy univerzity v Brně Jan Mareš v oddělení rybářství a hydrobiologie školy, která se věnuje chovu sladkovodních ryb. V pozadí nádrže s kapry
Certifikát je známkou kvality a získat jej od Rybářského sdružení není jednoduché. Vědci vypracovali desatero (k prostudování níže), které musí každý rybníkář splnit, aby mohl potvrzení získat. Odborníci si to zkontrolují – prověří v terénu např. to, že z chovu odstraňuje nežádoucí ryby, jak a čím je přikrmuje, jak o rybník pečuje nebo jaké mají ryby podmínky k životu.
Rybník ve Stříteži na Třinecku má umělý ostrov z potrubí, láká ryby i divoké husy
Certifikát se začal udělovat na konci listopadu, získalo jej zatím kupříkladu Rybářství Třeboň. První chlazené maso z certifikovaných chovů se má objevit v supermarketech řetězce Albert. Na značce je modrá rybka a informace, že kvalitu garantuje Mendelova univerzita.
Bohatá tradice, ale malý zájem
Čechy a Morava mají několikasetletou tradici v chovu ryb. Momentálně je v zemi 40 tisíc hektarů rybníků, přičemž ve středověku jich bylo čtyřikrát více. Ročně vyprodukují rybářství v zemi celkem 20 tisíc tun ryb, z nichž okolo 85 procent představuje kapr, zbytek pak pstruzi, tolstolobici, amuři a siveni.
Tvůrci projektu Udržitelný chov ryb představují značku, kterou budou tuzemské certifikované ryby označeny
Problém je v tom, že drtivá část produkce končí v okolních zemích. V ČR se zkrátka jí přes rok hlavně losos a až na Vánoce míří na stoly kapři.
Generace Z plýtvá potravinami nejčastěji. Vědci řeší, co s tím
„Úplně by stačilo, abychom si toho kapra dali dvakrát do roka, a situace by se v českém rybníkářství výrazně zlepšila,“ uvedl ředitel Rybníkářského sdružení Michal Kratochvíl.
Přiznal, že naučit veřejnost jíst pravidelně tuzemské ryby bude oříšek. Připomněl, že lososovi se podařilo proniknout na české jídelníčky, takže kapr má také šance, přestože to s těmi svými kůstkami, které občas někomu uváznou v krku, nebude mít tak jednoduché.
Mendelova univerzita Brno se věnuje ve svém výzkumu i chovu kaprů
Desatero zásad slučujících se s myšlenkou udržitelného chovu ryb v rybnících
(Musí jej řešit žadatel o certifikát Udržitelný chov ryb a vyhovět požadavkům vědců.)
1. Uzavřený systém chovu a nákup materiálu z externích zdrojů
Rybářský podnik provozuje chov kapra obecného v tzv. uzavřeném systému chovu. Tj., že disponuje vlastním generačním hejnem. Produkce plůdku a jeho následný odchov až po tržní rybu tak pochází z vlastních zdrojů. U této zásady není zapomenuto na menší chovatele, kteří pochopitelně nemohou z kapacitních důvodů uzavřený systém chovu dodržet. Za určitých podmínek pak mohou nahradit chovný materiál nákupem z externích zdrojů.
2. Eliminace nežádoucích druhů ryb
Rybářský podnik oznamuje a detekuje výskyt nežádoucích druhů ryb (střevlička východní) v rybnících a proaktivně zamezuje jejich šíření dle metodiky MENDELU (Mendelovy univerzity).
3. Maximální výše rybí obsádky
Rybářský podnik dodržuje maximální stanovené výše rybích obsádek dle metodiky MENDELU.
4. Přikrmování ryb
Rybářský podnik dodržuje zásady přikrmování ryb vycházející z metodiky MENDELU. Při udržitelném chovu ryb v rybnících je základem přírůstku přirozená potrava (zooplankton), která je hlavním zdrojem kvalitních plnohodnotných bílkovin. Pro pokrytí energetické potřeby rybího organismu se proto využívá přikrmování pomocí sacharidových krmiv (obiloviny, nejčastěji pšenice, obilné šroty atd.). Tato krmiva pokryjí energetickou potřebu organismu ryb a přirozená potrava je pak efektivněji využita k růstu. Poměr přírůstku z přirozené potravy by měl činit minimálně 50 % z celkového přírůstku ryb.
5. Manipulace, přeprava a welfare
Rybářský podnik dodržuje zásady welfare, tj. souhrn podmínek pro chov a ochranu zvířat.
6. Použití medikovaných krmiv a léčebných přípravků
Rybářský podnik používá medikovaná krmiva a léčebné přípravky jen v odůvodněných případech. Při jejich aplikaci je povinen řídit se pokyny příslušného veterinárního lékaře včetně dodržování stanovené ochranné lhůty.
7. Hnojení rybníků
Rybářský podnik dodržuje zásady hnojení rybníků vycházející z metodiky MENDELU. Organickými hnojivy rybáři zabezpečují přísun uhlíku a dalších živin do rybničního ekosystému v přiměřených dávkách a odpovídajících termínech. Většinou se tak děje v jarním období, aby se nastartoval rozvoj řas a sinic, které slouží jako potrava drobným vodním bezobratlým organismům (přirozená potrava ryb).
8. Vápnění rybníků
Rybářský podnik dodržuje zásady vápnění rybníků vycházející z metodiky MENDELU. Vápnění rybniční plochy se provádí z důvodu dezinfekce rybníka a prevence onemocnění. Dále pro zrychlení koloběhu látek ve vodě a dodání vápníku jako důležité živiny. Vápnění upravuje chemismus vody, brání kolísání pH, zlepšuje fyzikálně-chemické vlastnosti dna, zvyšuje alkalitu, snižuje kyselost, urychluje uvolňování živin ze dna atd.
9. Péče o rybniční plochu a břehové porosty
Rybářský podnik dodržuje zásady péče o rybniční plochu a břehové porosty vycházející z metodiky MENDELU. Konkrétně pak dbá na pravidelnou údržbu rybniční sítě stok, hrází rybníka nebo je proaktivní v hledání možností pro odbahňování.
10. Mimoprodukční funkce rybníků
Rybářský podnik dbá na dodržování vodohospodářských a celospolečenských funkcí rybníků dle metodiky MENDELU. Základní definice říká, že rybník je uměle vybudovaná vypustitelná vodní nádrž sloužící k chovu ryb. Kromě rybochovné funkce však existence rybníka jako takového přináší i řadu dalších neméně důležitých vodohospodářských, ekologických, klimatických, rekreačních nebo krajinných funkcí. Rybářský podnik se zaměřuje také na zvelebování okolí rybníků informačními tabulemi, které představují historii a celospolečenský význam chovu ryb v dané lokalitě.
Kapři, štiky, sumci. Stovky lidí přišly sledovat první den výlovu rybníka Rožmberk
Třeboňský kapr bude stát na Vánoce stejně jako loni
