Vědci budou s družicemi komunikovat z nového centra v pražských Letňanech

Potemnělá místnost pojme až pět operátorů, kteří řídí komunikaci s družicemi, sledují jejich pozice na oběžné dráze, kontrolují potřebné parametry a analyzují data nebo zadávají satelitům úkoly, které mají splnit v době, kdy nejsou v kontaktu s pozemním centrem.

Aktuálně odtud řídí družici VZLUTSAT-2, která je na orbitě třetím rokem a jako první česká dokázala pořídit snímky republiky v HD rozlišení. Doteď výzkumníci k těmto účelům využívali pozemní stanici na univerzitě v Plzni.

„Tato místnost je součástí systému pro řízení a plánování družicových misí, které vyvíjíme. A další důležitou součástí je pozemní stanice ve Vlkoši u Kyjova, kterou jsme vybudovali letos v létě a v rámci které provozujeme anténní systémy pro obousměrnou komunikaci,“ představil nové prostory vedoucí oddělení výzkumné infrastruktury Adam Wolf.

Před pracovními stoly s počítači na stěně visí dvě obří obrazovky. Jedna nabízí údaje o oběžné dráze. „Vidíme aktuální pozici družice, trajektorii, zvýrazněnou pozici naší pozemní stanice i dosah, v rámci kterého s ní můžeme komunikovat,“ popsal Wolf.

Satelit nad pozemní stanicí podle něj přelétá zhruba 4-5krát za den a vědci s ním můžou být ve spojení pět až deset minut. Obrazovka vpravo pak skýtá údaje o nadcházejících přeletech, jejich časy, dobu trvání, využitelnost každého přeletu pro tzv. povelování družice nebo stahování většího objemu dat.

„Z družice se můžeme dozvědět základní telemetrická data, napětí baterie, teploty systémů, v jakém je stavu, a při přeletech, kdy s ní máme přímo kontakt, jí dáváme povely a stahujeme data - ať obrazová, anebo ta z vědeckých přístrojů a senzorů, které obsahuje. Jedná se o zařízení našich partnerů, kteří si ověří funkčnost zařízení ve vesmíru,“ vysvětlil.

Na jednom z monitorů Martin Sabol, operátor družice VZLUSAT-2, pozoruje obrázek, který pořídila družice. Podle klikatící se řeky dává tušit, že jde o Prahu. „Vyfotili jsme ho ze 450 km, ve vysoké rozlišením,“ přiblížil. Prstem pak zamířil na ruzyňské letiště i to v Letňanech. Obrázkem lze podle něj ověřit, zda algoritmy pracují správně.

Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS), který stříhal pásku, význam oboru kosmických aktivit stále roste. Podotkl, že pro českou ekonomikou je nesmírně důležité podporovat oblasti s přidanou hodnotou. A vesmírný průmysl k takovým oborům podle něj patří. „Nové centrum je dalším důkazem, že v této oblasti máme co nabídnout,“ řekl.

Generální ředitel VZLÚ Josef Kašpar oznámil, že od 1. ledna 2025 instituce mění název na VZLÚ Aerospace. Tím podle něj navazuje na svoji více než stoletou historii, nové slovo pak pomůže k jeho lepší identifikaci ve světě.

Kvůli tomu, aby byl ústav blíž americkým firmám, založil dceřinou společnost na Floridě. Spojeným státům totiž podle něj patří přes čtyři tisíce družic z více než sedmi tisíc, které jsou ve vesmíru v operačním režimu.

Instituce zároveň chystá novou misi VZLUGEM, která se bude věnovat technologiím, jež dokáží lokalizovat a prozkoumat objekty ohrožující kritickou infastrukturu Země. V budoucnu je pak zachytí a zničí stáhnutím do atmosféry, kde shoří.

Technologie můžou být využitelné kupříkladu v oblasti obrany, pro řešení problematiky kosmického smetí nebo k údržbě družic na oběžné dráze.

Mise se bude skládat ze dvou družic, které vynese jeden nosič. Vypustí je krátce po sobě ve výšce asi 500 km. „Jedna z nich bude představovat neznámý objekt, druhá má za úkol přiblížit se k ní a provést zadané úkoly,“ uvedl vedoucí projektu Róbert Šošovička.

„Zvládnutí manévrování na oběžné dráze nám umožní například doplnění paliva jiné družici nebo její vizuální kontrolu,“ doplnil Kašpar.

Vynesení do vesmíru je plánované na konec roku 2026 nebo začátek roku 2027.