Článek
Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) spojí 150 expertů z Masarykovy univerzity v Brně, Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR.
Má jít o evropsky unikátní institut, který bude mapovat rizikové situace ze socioekonomického pohledu. Hlavním impulzem pro vznik byla pandemie covidu.
Půl miliardy z EU
Na své fungování institut získal 560 milionů korun z Národního plánu obnovy, tedy z evropských peněz určených na reformy a investice po covidové ekonomické krizi.
Česko poskytne vesmírné agentuře EU prostory k rozšíření, souhlasil Senát
V institutu spojení sociologové, ekonomové, psychologové, pedagogové, filozofové, demografové, politologové i právníci se zaměří na oblasti komunikace, společenské odolnosti či trh práce.
Kdo by si ale představoval desítky vědců v jedné budově, bude zklamán, vědci zůstanou na svých domácích akademických pracovištích a spojovat se budou zejména virtuálně.
Covid i válka
„Doba je k rizikovým situacím náchylná a sociální rizika jsou stále aktuální. Máme tu další vlnu covidu, uprchlické vlny, válku na Ukrajině, nebývalé zdražování, rizikem je i klimatická změna. Tyto situace stát velmi zatěžují a socioekonomické nerovnosti se v jejich průběhu prohlubují, proto je jedním z našich cílů poskytovat data a doporučení v reálném čase, aby se mohli politici správně rozhodovat,“ řekla vědecká ředitelka Klára Šeďová.
Studie: 99,9 procenta vědců se shoduje, že člověk ovlivňuje klima
„Za covidu se dělala pod stresem mnohá politická rozhodnutí. Často nebyla tato rozhodnutí úplně optimální, protože chyběla datová základna a nebylo jasné, jak se dobře zachovat. Sociální vědci do situace příliš nepromlouvali, přitom by jejich expertiza bývala byla užitečná. To se nyní změní,“ dodala.
Institut oficiálně sice funguje už od začátku června, ale zatím nemá ani své webové stránky, ačkoli podle slov Šeďové cílí nejen na excelentní vědu, ale také na společenskou užitečnost. Podle informací Práva je už ale na webové stránky vypsáno výběrové řízení.