Vědce trápí záhadná smrt baobabů

Baobab je skutečně majestátní strom, známý vysokým a především neobvykle silným kmenem. Kromě kontinentální Afriky a Madagaskaru se jeho druhy nacházejí i v severozápadní Austrálii. Známý baobab prstnatý (Adansonia digitata) byl zavlečen dokonce i do Indie.

Tím spíše, že tento strom může přežívat nejen stovky, ale dokonce i tisíce let (podle listu The Guardian s odkazem na místní národní park až tři tisíce), považují spolupracující výzkumníci z univerzit v Jihoafrické republice, Spojených států a Rumunsku jejich úbytek doslova za „událost bezprecedentního významu“.

Vědci monitorují starobylé stromy v jižní Africe od roku 2005, zkoumají jejich strukturu a věk. Nečekaně vyzkoumali, že osm z 13 nejstarších a pět ze šesti největších baobabů buď zcela uschlo, nebo se jejich nejstarší části zhroutily.

„Panke”, nejstarší známý africký baobab (na snímku z roku 1997). Tento strom již nežije.

Baobabovité stromy mají mnoho větví a někdy i více než jeden kmen. Části jsou mnohdy jinak staré. V některých případech však od zmíněného roku 2005 uhynuly u stromu všechny části, nejen ty nejstarší.

Ve svém zjištění zveřejněném v odborném časopise Nature Plant nicméně výzkumníci říkají, že uschnutí stromů nezpůsobila žádná epidemie.

„Máme podezření, že zánik monumentálních baobabů může být přinejmenším částečně spojen s nemalými proměnami klimatických podmínek, které postihují hlavně jih Afriky," uvedl tým vedený Adrianem Patrutem z Babeș-Bolyai University v rumunské Kluži.

Zapotřebí bude však další zkoumání, aby se daná hypotéza mohla potvrdit nebo vyvrátit. „Je to šokující a velmi smutné. Opravdu to ale může souviset se zvýšenou teplotou a suchem,“ potvrdil Patrut pro BBC.

Stromy, které zemřely nebo umírají, se nacházejí v Zimbabwe, Namibii, JAR, Botswaně a Zambii. Jsou ve věku od 1000 do 2500 let. Aby mohly odolávat drsným podmínkám v suchých oblastech, kde rostou, mají totiž uvnitř svých kmenů uchovávat dostatečné množství vody. Což se očividně ne vždy podaří.

Jsou rovněž užitečné kupříkladu pro ptáky – jejich koruny jim mohou sloužit jako hnízda.

Pro ČR je zajímavostí vzdálená příbuznost baobabu s lípou, stejně jako český národní strom patří do čeledi slézovitých.