Článek
„Nebudeme ani potřebovat dalekohled, jen hezké počasí, tmavou oblohu a termín do 24. března,“ shrnul popularizátor astronomie Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
Planeta Venuše je třetím nejjasnějším objektem oblohy po Slunci a Měsíci, je tedy snadno pozorovatelná i ve městech. V době její viditelnosti na večerní obloze se jí také říká Večernice. V celé první polovině roku 2023 bude viditelná nevysoko nad západo-severozápadním obzorem jako výrazný objekt vždy po západu slunce a za soumraku (na jaře až do noci).
„Pokud navštívíte nejbližší hvězdárnu, v dalekohledu uvidíte z Venuše jen půlku či srpek podobný fázi Měsíce, protože i Venuše má díky své poloze na obloze vůči Slunci různé fáze,“ doplnil Horálek.
Sluneční záření rozptýlené na prachových částicích
Daleko od měst na opravdu tmavé obloze bude k Venuši na konci března směřovat slabý kužel tzv. zvířetníkového světla – tj. slunečního záření rozptýleného na částicích prachu v rovině ekliptiky Sluneční soustavy.
Právě v tomto období je Venuše pozorovatelná nízko nad západním obzorem a daleko od měst ji najdeme po soumraku v onom zvířetníkovém světle.
Zvířetníkové či zodiakální světlo je sluneční světlo rozptýlené na částicích meziplanetární hmoty v rovině ekliptiky naší Sluneční soustavy. Tyto částice s rozměry řádově 0,001 – 0,1 mm pocházejí z ohonů komet či z rozdrcených meteoroidů. Protože jsou rozprostřeny zejména v rovině ekliptiky (rovině, ve které leží dráha Země), promítá se nám světelný kužel na oblohu do zvířetníkových neboli zodiakálních souhvězdí. Odtud také pochází název. V oblastech poblíž rovníku je zodiakální světlo pozorovatelné po celý rok, jelikož nikdy nesvírá s obzorem tak malý úhel, aby zanikalo nízko nad obzorem. | |||
Z našich zeměpisných šířek jej můžeme nejlépe sledovat v obdobích právě kolem rovnodenností, na jaře večer po soumraku nad západním obzorem a na podzim naopak na východě ráno před rozbřeskem. |

Zvířetníkové světlo (světlé kužele uprostřed) a jasná Venuše na mozaice ze severní a jižní polokoule
Mnohem slabší než obloha v „přezářených velkoměstech“
Přemíra škodlivého světelného smogu z měst nicméně způsobila postupné zneviditelnění zodiakálního světla z mnoha míst na celém světě.
Dané světlo je podle Horálka „bohužel přibližně 70× slabší než obloha v přezářených velkoměstech“, a proto je nutné se k jeho spatření přesunout na pozorovací místo, kde neruší ani světelné znečištění, ani případná mlha. Je zapotřebí jasného počasí.
V Česku se dá jev sledovat např. na Vysočině, Šumavě, v Novohradských horách, v Beskydech, Jeseníkách, na Manětínsku či v Orlických a Jizerských horách (kde jsou oblasti vyhlášené jako Rezervace tmy).
„Pokud se tedy nacházíte poblíž těchto oblastí nebo jen daleko od velkých měst, můžete už v těchto dnech vyhlížet poměrně výrazný světelný kužel, sahající do výše až 60° nad obzor, a to v době, kdy je Slunce již déle než hodinu pod obzorem – tedy kolem 19:00 SEČ a později,“ vysvětlil astronom.
Nejvhodnější období pro sledování zvířetníkového světla potrvá zhruba do 24. března, potom už začne Měsíc opět rušit svým svitem a zodiakální světlo přezáří.
V oblasti poměrně vysoko nad obzorem, nad nejjasnější částí bělavého kužele, najdeme též planetu Mars, která se nachází v souhvězdí Býka.

Jasná planeta Venuše coby Večernice je prvním jasným objektem viditelným po západu Slunce
Zvířetníkové světlo bude možné pozorovat ještě v dubnu, konkrétně od 9. do 22. dubna, ale jeho sklon vůči obzoru se bude pomalu zmenšovat a podmínky k jeho pozorování zhoršovat. Planetu Venuši ale budeme moci pozorovat až do poloviny července.