Článek
„Nebudeme ani potřebovat dalekohled, jen hezké počasí, tmavou oblohu a termín do 24. března,“ shrnul popularizátor astronomie Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
Planeta Venuše je třetím nejjasnějším objektem oblohy po Slunci a Měsíci, je tedy snadno pozorovatelná i ve městech. V době její viditelnosti na večerní obloze se jí také říká Večernice. V celé první polovině roku 2023 bude viditelná nevysoko nad západo-severozápadním obzorem jako výrazný objekt vždy po západu slunce a za soumraku (na jaře až do noci).
„Pokud navštívíte nejbližší hvězdárnu, v dalekohledu uvidíte z Venuše jen půlku či srpek podobný fázi Měsíce, protože i Venuše má díky své poloze na obloze vůči Slunci různé fáze,“ doplnil Horálek.
V únoru se „odlomil kus Slunce“? Astronomy to pobavilo
Sluneční záření rozptýlené na prachových částicích
Daleko od měst na opravdu tmavé obloze bude k Venuši na konci března směřovat slabý kužel tzv. zvířetníkového světla – tj. slunečního záření rozptýleného na částicích prachu v rovině ekliptiky Sluneční soustavy.
Právě v tomto období je Venuše pozorovatelná nízko nad západním obzorem a daleko od měst ji najdeme po soumraku v onom zvířetníkovém světle.
| Zvířetníkové či zodiakální světlo je sluneční světlo rozptýlené na částicích meziplanetární hmoty v rovině ekliptiky naší Sluneční soustavy. Tyto částice s rozměry řádově 0,001 – 0,1 mm pocházejí z ohonů komet či z rozdrcených meteoroidů. Protože jsou rozprostřeny zejména v rovině ekliptiky (rovině, ve které leží dráha Země), promítá se nám světelný kužel na oblohu do zvířetníkových neboli zodiakálních souhvězdí. Odtud také pochází název. V oblastech poblíž rovníku je zodiakální světlo pozorovatelné po celý rok, jelikož nikdy nesvírá s obzorem tak malý úhel, aby zanikalo nízko nad obzorem. | |||
| Z našich zeměpisných šířek jej můžeme nejlépe sledovat v obdobích právě kolem rovnodenností, na jaře večer po soumraku nad západním obzorem a na podzim naopak na východě ráno před rozbřeskem. |
Zvířetníkové světlo (světlé kužele uprostřed) a jasná Venuše na mozaice ze severní a jižní polokoule
Mnohem slabší než obloha v „přezářených velkoměstech“
Přemíra škodlivého světelného smogu z měst nicméně způsobila postupné zneviditelnění zodiakálního světla z mnoha míst na celém světě.
Dané světlo je podle Horálka „bohužel přibližně 70× slabší než obloha v přezářených velkoměstech“, a proto je nutné se k jeho spatření přesunout na pozorovací místo, kde neruší ani světelné znečištění, ani případná mlha. Je zapotřebí jasného počasí.
Beskydská oblast tmavé oblohy slaví 10 let. Světelný smog je stále větším problémem
V Česku se dá jev sledovat např. na Vysočině, Šumavě, v Novohradských horách, v Beskydech, Jeseníkách, na Manětínsku či v Orlických a Jizerských horách (kde jsou oblasti vyhlášené jako Rezervace tmy).
„Pokud se tedy nacházíte poblíž těchto oblastí nebo jen daleko od velkých měst, můžete už v těchto dnech vyhlížet poměrně výrazný světelný kužel, sahající do výše až 60° nad obzor, a to v době, kdy je Slunce již déle než hodinu pod obzorem – tedy kolem 19:00 SEČ a později,“ vysvětlil astronom.
Nejvhodnější období pro sledování zvířetníkového světla potrvá zhruba do 24. března, potom už začne Měsíc opět rušit svým svitem a zodiakální světlo přezáří.
V oblasti poměrně vysoko nad obzorem, nad nejjasnější částí bělavého kužele, najdeme též planetu Mars, která se nachází v souhvězdí Býka.
Jasná planeta Venuše coby Večernice je prvním jasným objektem viditelným po západu Slunce
Zvířetníkové světlo bude možné pozorovat ještě v dubnu, konkrétně od 9. do 22. dubna, ale jeho sklon vůči obzoru se bude pomalu zmenšovat a podmínky k jeho pozorování zhoršovat. Planetu Venuši ale budeme moci pozorovat až do poloviny července.
Působivé záběry zachycují konjunkci jasných planet s Měsícem
