Hlavní obsah

Večerní obloha volá. Nepropásněte v březnu a dubnu vybuchující kometu 12P/Pons-Brooks

Na večerní obloze lze v souhvězdí Andromedy pozorovat poměrně jasnou periodickou kometu 12P/Pons-Brooks. Kometa se zhruba 70 let trvající oběžnou dráhou ve Sluneční soustavě je pozorovatelná malými dalekohledy na tmavé obloze daleko od měst. Nejlepší období pro její pozorování právě probíhá a bude pokračovat až do poloviny dubna. Spatříme ji i pouhým okem?

Foto: Petr Horálek/Fyzikální ústav v Opavě

Snímek komety 12P/Pons-Brooks ze 3. března 2024 vyfocený na teleobjektiv ze Ždiaru na Slovensku

Článek

Kometa se v tomto období na naší obloze pozvolně pohybuje souhvězdími Andromedy, Ryb a Berana, upozorňují odborníci z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě a z České astronomické společnosti.

  • Již loni jsme informovali, že se k nám kometa 12P/Pons-Brooks po sedmi desetiletích opět blíží. A že se jedná o tzv. kryovulkanické těleso – zjednodušeně řečeno o „studenou sopku“.
  • Samotný kryovulkanismus je zvláštní druh sopečné činnosti, při němž dochází k výronům chladné hmoty na povrch tělesa.

Jak jsme připomínali letos v únoru, kometa 12P/Pons-Brooks je rovněž známá svými častými výbuchy (tzv. outbursty) z důvodu překotné kryovulkanické aktivity na jejím přibližně 17 kilometrů velkém jádře.

„Outbursty“ jsou provázeny náhlými zjasněními, což by mohlo způsobit, že v následujících týdnech ještě zjasní a bude viditelná pouhýma očima, a to třeba i více než jen matně.

Vezměte dalekohled a hledejte explodující kometu. Nejlepší podívaná je na dohled

Věda a školy

Nová exploze komety

V průběhu současného návratu ke Slunci kometa prošla hned několika výbuchy, a to 20. července 2023 (zjasnila prakticky 100krát, ze 17. na 11. magnitudu), 5. října 2023 (zjasnila 40krát, z 15. magnitudy na 11. magnitudu), dále 1. a 14. listopadu 2023, 14. prosince 2023, 18. ledna 2024 a naposledy nedávno – 29. února 2024.

Poslední únorový den zjasnila dvojnásobně a její hlava zvýraznila svoji jasnost pod práh viditelnosti pouhýma očima.

„Při nejsilnějším zjasnění současného návratu 20. července 2023 bylo pravděpodobně do okolí jádra komety vychrleno asi 10 miliard kilogramů ledoprachového materiálu, který na čas vytvořil zjev komety připomínající podkovu či populární fiktivní kosmickou loď Millenium Falcon ze série Hvězdných válek,“ poznamenal popularizátor astronomie a fotograf Petr Horálek z opavského fyzikálního ústavu.

Foto: Juan lacruz

Podivně vypadající hlava komety 12P/Pons-Brooks po výbuchu 20. července 2023

Začalo se jí proto loni v létě zároveň říkat „kometa s rohy“ nebo „ďábelská kometa“. V současnosti ale už takto nevyhlíží.

Nejlepší podmínky pro pozorování

V současnosti má kometa jasnost asi 6 magnitud a pozvolna zjasňuje. V průběhu dalších týdnů by měla dosáhnout až 4,5 magnitudy (čím je tato hodnota menší, tím je jasnost větší). Jako hranice viditelnosti pouhým okem se obvykle uvádí jasnost 5-6 magnitud.

Foto: Petr Horálek/FÚ v Opavě/Stellarium

Mapa dráhy komety 12P/Pons-Brooks od 22. února do 17. dubna

Než se vytratí na večerní obloze v záři soumraku v druhé polovině letošního dubna, mohla by být mimo města na tmavé obloze nízko nad západním obzorem viditelná pouhýma očima jako slabá mlhavá skvrnka – k jejímu vyhledání bude ale potřeba mapka. Pokud by prošla další epizodou náhlého zjasnění, budou šance k jejímu spatření ještě snazší.

Kometa se nyní pohybuje souhvězdím Andromedy, kterým bude putovat do 14. března. Právě v tomto období je snadno vyhledatelná na večerní obloze. Mezi 15. a 26. březnem bude kometa prolétat severovýchodním cípem souhvězdí Ryb a v tom období už by mohla být vidět i pouhýma očima jako slabá mlhavá skvrnka – na bezměsíčné obloze daleko od měst.

Velmi fotogenický např. bude její průlet pod galaxiemi M31 v Andromedě (8. března) a M33 v Trojúhelníku (22. března; naneštěstí za svitu Měsíce).

Od 27. března do 19. dubna bude prolétat souhvězdím Berana.

Úplně nejfotogeničtější podívaná se má odehrát 10. dubna, kdy kometa ve večerních hodinách proletí úhlově blízko mladého Měsíce a planet Jupiter a Uran.
Foto: Petr Horálek/FÚ v Opavě/Stellarium

Seskupení komety 12P/Pons-Brooks, Měsíce, Jupiteru a Uranu 10. dubna 2024

Přísluním, tj. nejbližším místem ke Slunci na své dráze, kometa proletí 21. dubna ve vzdálenosti 0,781 astronomické jednotky (cca 116,8 milionu km) od Slunce a k Zemi se přiblíží 2. června, kdy bude od Země vzdálena 1,55 astronomické jednotky (232 milionů km).

„V té době už ale kometu z našeho území nebudeme moci pozorovat: zhruba od 18. dubna bude kometa příliš nízko nad západním obzorem, aby se dala snadno vyhledat, a poté se přesune na jižní nebeskou polokouli,“ upozornil Pavel Suchan z České astronomické společnosti.

Zemřel astronom Kohoutek, objevitel Kohoutkovy komety

Věda a školy

Nejlepší podmínky pro pozorování komety 12P/Pons-Brooks budou tedy v následujícím jednom a půl měsíci.

Objev komety 12P/Pons-Brooks

Kometu 12P/Pons-Brooks objevil 12. července 1812 francouzský astronom Jean-Louis Pons (1761–1831). Nezávisle na tom byla kometa později nalezena i dalšími astronomy a měsíc po objevu, 13. srpna 1812, již byla pozorovatelná pouhýma očima. Do konce srpna toho toku byl hlášen ohon dlouhý o délce dvou stupňů. Krátce po jejím objevu bylo zjištěno, že kometa je periodická.

Německý astronom Johann Franz Encke (1791–1865), rovněž objevitel komet, určil definitivní dráhu komety s periodou 70,68 roku. Předpověděl tak návrat komety v letech 1883–84.

Foto: Gerald Rhemann/www.astrostudio.at

Kometa 12P/Pons-Brooks 2. února 2024

Druhé jméno ve svém názvu kometa nese po britském astronomovi Williamu Robertu Brooksovi (1844–1921), který ji znovuobjevil 2. září 1883 a určil, že jde o kometu objevenou Ponsem v roce 1812.

Toho roku kometa prošla velmi výrazným výbuchem a skokově zjasnila v nocích 21.–23. září 1883 až patnáctkrát (z 11. magnitudy na 8. magnitudu).

Zpětně se také ukázalo, že kometu pravděpodobně pozorovali čínští astronomové v letech 1385 a 1457 a možná i v letech 1313 a 1668, či dokonce v září roku 245 n. l. – není to však definitivně potvrzeno.

Kometa je velmi pěkným objektem i pro amatérské fotografy. „Pro fotografování komety potřebujete především místo s nerušeným výhledem od západu k severozápadu a tmavou oblohu mimo města,“ radí Horálek.

Na území Německa dopadly meteority. Čeští astronomové je pomohli najít

Věda a školy

Je tak příznačné, že titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel právě snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je astrofotograf Jan Beránek. Zachytil ji 18. ledna z nizozemského Amsterdamu.

Foto: Jan Beránek

Česká astrofotografie měsíce: Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě. (Hvězdárna Erazima Koháka uvedená vpravo dole je mobilní soukromá hvězdárna autora snímku.)

Vítězné snímky za uplynulé měsíce lze najít na webu.

Meteory, kometa a zatmění Měsíce při superúplňku. Výběr astronomických úkazů roku 2024

Věda a školy

Výběr článků

Načítám