Článek
„Ta věc obsahuje velmi vysoké koncentrace prvků, jako je iridium, které jsou na Zemi velmi vzácné. Jsou v něm také velmi vzácné izotopy neonu, a to v jiném množství než v chondritech (jednom ze známých druhů meteoritu - pozn. red.),“ vysvětlil agentuře AFP Birger Schmitz z Univerzity v Lundu na jihu Švédska.
Nález může badatelům pomoci lépe porozumět dávnému formování sluneční soustavy, tedy našeho solárního systému.
KOMENTÁŘ DNE: | |
---|---|
Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem |
Oest 65, jak byl nález pojmenován, dopadl na Zemi před zhruba 470 milióny let. Pravděpodobně jde o odštěpek meteoroidu o velikosti 20 až 30 kilometrů, který se poblíž Země srazil s jiným tělesem. Nedaleká vesmírná kolize poblíž formující se Země pak vyústila v mohutnou vesmírnou sprchu meteoritů.
Kromě Oestu 65 se ve vápencovém nalezišti na jihu Švédska našla také asi stovka chondritů, tedy běžnějších meteoritů, které patrně pocházejí z druhého tělesa.
Může se jednat o první zdokumentovaný případ nálezu úlomku „vyhynulého“ meteoroidu, tedy tělesa, které se ve sluneční soustavě pohybovalo před stovkami miliónů let a během doby zaniklo.