Hlavní obsah

Ve školních jídelnách se vyhodí třetina jídla, děti nejedí polévky, ukázal výzkum z Prahy

Praha

Školní jídelny v Praze vyhodí 31 procent hmotnosti uvařených pokrmů, děti si často oběd neodhlásí a jen asi pětina jí polévky. Vyplývá to z výzkumu, který ve čtyřech jídelnách v metropoli s pomocí vážení jídla uskutečnily organizace Zachraň jídlo a INESAN. Jejich zástupci výsledky představili v úterý. Pomoci by podle nich mohlo lepší plánování či další využití nevydaných jídel.

Foto: Roman Vondrouš, ČTK

Tisková konference k představení dat projektu Prague Food Waste o plýtvání potravinami z jídelen základních škol v Praze

Článek

Výzkum je součástí projektu Prague Food Waste zkoumajícího plýtvání jídlem, jehož další částí je analýza odpadu svezeného z vybraných domácností v metropoli.

Celkem děti na talířích ve škole o 500 žácích vyhodí ročně z talířů jídlo o hodnotě asi 600 tisíc Kč
Anna Strejcová, Zachraň jídlo

Anna Strejcová z organizace Zachraň jídlo uvedla, že zkoumané jídelny byly všechny ve školách o velikosti 400 až 600 žáků. Výzkumníci při měření zvážili celkovou hmotnost uvařených jídel a poté hmotnost zbytků z přípravy, nevydaných pokrmů a zbytků z talířů.

„Ve školních jídelnách se opravdu plýtvá ve velkém,“ shrnula výsledky Strejcová.

Stát hodlá uložit školám povinnost zajistit jídlo pro celiaky

Věda a školy

Podle výzkumu vzniká průměrně v jídelnách 33,8 kilogramu odpadu na 100 kilogramů připraveného jídla, mezi jednotlivými školami byly rozdíly až zhruba deset kilogramů. Asi polovina odpadu je ze zbytků, které děti nechaly na talíři, ty tvoří 48 procent.

Nevydané pokrmy činí 43 procent a jen minimum, devět procent, je odpad vzniklý při přípravě jídla. Celkem děti na talířích ve škole o 500 žácích vyhodí ročně z talířů jídlo o hodnotě asi 600 tisíc korun, dodala Strejcová.

Nejvíce vrací špenát, nejméně krupicovou kaši

Podle Jiřího Remra z výzkumné organizace INESAN zbýval žákům nejvíce na talíři špenát s bramborem a vejcem, tohoto jídla nechali v průměru 190 gramů. Naopak nejméně děti vracely krupicovou kaši, průměrně 30 gramů, a dále bramborák a rybí prsty s bramborovou kaší, asi 40 gramů.

Problematické jsou podle výzkumu polévky. „Čtyři pětiny žáků polévky systematicky vynechávají a ani je neochutnávají,“ uvedl Remr.

Dodal, že i když jsou si toho školy vědomy a připravují polévky méně, stejně jí velkou část nevydají, u dvou ze čtyř zkoumaných škol skoro třetinu připravených porcí.

Organizátoři výzkumu plánují uspořádat workshopy, které by navrhly řešení. Podle Strejcové může spočívat v lepší optimalizaci počtu porcí, zlepšení uživatelské přívětivosti objednávkových systémů, dalším využitím nevydaných jídel či vzděláváním žáků i personálu. Obdobná měření autoři projektu Prague Food Waste zpracují i ve čtyřech domovech pro seniory a dvou nemocnicích.

Kromě organizací Zachraň jídlo a INESAN se na projektu Prague Food Waste, který spolufinancuje Technologická agentura ČR a ministerstvo životního prostředí, podílí také Mendelova univerzita v Brně a firma GREEN Solution. Ty se zaměřují na analýzu plýtvání v domácnostech, výzkum dříve uskutečnily v Brně. V Praze podle Ireny Balákové z Mendelovy univerzity zatím organizátoři vyhodnotili průzkum, do kterého se zapojilo 500 respondentů. Podle jeho výsledků si členové pražských domácností myslí, že jídlem téměř neplýtvají.

To však s ohledem na předchozí zjištění v Brně podle výzkumnice patrně není pravda. „Rozbory odpadů ukazují tvrdá data, že domácnosti plýtvají,“ řekla.

Nyní se organizace zaměří na fyzický rozbor odpadu z pěti vybraných pražských lokalit s různým typem zástavby. V Brně se v minulosti ukázalo, že lidé na sídlištích vyhodí do popelnice průměrně 33 kilogramů potravin ročně, přičemž v dotaznících odhadovali v průměru asi čtyři kilogramy.

Kreativní způsoby, jak zpracovat zbytky potravin

Jak na to

Výběr článků

Načítám