Článek
Podle nové studie publikované v Nature Geoscience může být na Měsíci teoreticky 300 milionů až 270 miliard tun vody uložené v silikátových (silikáty neboli křemičitany jsou kyslíkaté sloučeniny křemíku – pozn. red.) kuličkách.
Tyto kuličky z průsvitného skla měří méně než jeden milimetr v průměru. Přišlo se na to díky zevrubné analýze vzorků z měsíčního povrchu, které odebrala čínská sonda Čchang-e 5.
| Když má láva „čas“ a chladne pomalu, vznikají v ní krystaly, které často lze vidět v kamenech pouhým okem. Když láva utuhne rychle, nemá čas vykrystalizovat a vznikne tak sklo. | |||
| A jak se tam dostane voda? Láva má v sobě sopečné plyny, které do sebe dokáže v podobě bublinek při utuhnutí uzavřít. Na Zemi je nejčastějším sopečným plynem vodní pára, pak oxid uhličitý. | |||
| Petr Brož, Geofyzikální ústav AV ČR |
Pravděpodobně se tyto kuličky začaly tvořit při dopadu meteoritů na Měsíc před miliony let, které vyslaly spršky roztavených kapiček. Voda vzniká, když tzv. sluneční vítr, tedy vysokoenergetické částice obsahující vodíková jádra a proudící ze Slunce, zasáhne roztavené kapičky lávy – tím došlo ke srážce vodíku s kyslíkem a vzniku vodní molekuly.
Venuše je vulkanicky aktivní. Zjistilo se to z 30 let starých snímků
Jiné silikátové kuličky pocházejí z dávné sopečné činnosti na Měsíci (v podstatě všechny lávy na Měsíci i na Zemi jsou silikáty – pozn. red.).
„Obecně tyto skleněné kuličky vznikají rychlým utuhnutím lávy. Lávu buď vytvoří sopka, nebo impakt. Když utuhne láva vzniklá impaktem (např. asteroidu), říkáme výsledným sklům tektity. Pro lidi je nejznámějším druhem tektitu vltavín,“ shrnul pro Novinky geolog Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
Intriguing moon water source found in glass beads from impacts https://t.co/BL8HUOoH7t pic.twitter.com/ecmFJCoKaB
— Reuters (@Reuters) March 27, 2023
„Toto je jeden z nejzajímavějších objevů, které jsme udělali,“ řekl ke skleněným kuličkám serveru The Guardian Mahesh Anand, profesor planetární vědy a průzkumu na britské Open University.
„S tímto zjištěním je potenciál pro průzkum Měsíce udržitelným způsobem vyšší, než kdy byl.“
Dočkáme se lunárního města? Astronauti již nebyli na Měsíci přes 50 let
Kapičky se za vzniku vody nebo hydroxylových iontů spojí s kyslíkem. Voda se sice do skla uzavře, ale je možné ji opětovně uvolnit zahřátím. Studie materiálu kuliček také ukazuje, že se voda v průběhu let dostává přirozeně dovnitř a ven, což potvrzuje aktivní koloběh vody na Měsíci.
Dostupný zdroj vody, vodíku a dusíku
Výzkum je průlomem pro budování nových základen na Měsíci. Skleněné kuličky by mohly být vysoce dostupným zdrojem nejen vody, ale také vodíku a kyslíku. Významnou je také informace, že je možné kuličky opakovaně vodou naplňovat.
Vzorek analyzovaného měsíčního regolitu odebrala mise čínské lunární sondy Čchang-e 5. V roce 2020 přenesla vzorky z Měsíce na Zemi. Poté začalo intenzivní zkoumání několika různých čínských institucí, včetně Nankingské univerzity a Čínské akademie věd.
| Regolit je označení vrstvy různorodého nezpevněného horninového materiálu, který pokrývá celistvé podloží. Vyskytuje se na Zemi, Měsíci, některých menších planetkách i jiných planetách. Regolit vzniká při dopadech meteoritů různé velikosti, které povrchovou vrstvu neustále převracejí a míchají její obsah s vyvrženým materiálem během impaktu. |
Už před rokem se objevila první informace, že přistávací modul Čchang-e 5 se stal prvním kosmickým plavidlem, které potvrdilo přítomnost vody na měsíčním povrchu.
Čínská analýza lunárního povrchu prokázala přítomnost vody na Měsíci
Na Měsíci je voda, potvrdila poprvé NASA
Potvrdilo se tím dřívější zjištění amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) získané pomocí teleskopů na pozemských observatořích i létající observatoře SOFIA, které provedly dálkové měření měsíčních hornin, aby našly důkazy o molekulách vody. Ovšem ne přímo na samotném lunárním povrchu.
Nejnovější studie tedy rozhodně není první, která se výskytem vody na Měsíci zaobírá. Např. již v 90. letech objevila sonda NASA jménem Clementine důkazy o zmrzlé vodě v hlubokých kráterech. V roce 2009 zase indická sonda Čandraján-1 spatřila úkaz podobný tenké vrstvě vody v povrchové vrstvě měsíčního prachu.
Měsíční móda je proti Armstrongovým časům lehčí a v černé barvě
Vědci se domnívají, že velká ložiska vodního ledu mohou být na měsíčních pólech. NASA plánuje vyslat astronauty na jižní pól v rámci mise Artemis. Cílem je nakonec dostat na Měsíc první ženu a prvního člověka jiné barvy pleti. Evropská kosmická agentura (ESA) zase plánuje v budoucnu vybudovat cosi jako měsíční vesnici.
- První fází programu Artemis byla loňská mise Artemis I, kdy modul Orion z Floridy k Měsíci vynesla raketa Space Launch System (SLS). Modul za 26 dní mise urazil 2,2 milionu kilometrů, navíc se na své oběžné dráze kolem Měsíce dostal do bodu vzdáleného 434 523 km od Země, čímž pokořil rekord vesmírného plavidla navrženého pro posádku ve vzdálenosti od Země, který v roce 1970 stanovil let Apollo 13. Tehdejší mise, při které byli lidé na palubě, dosáhla maximální vzdálenosti 400 171 km.
- Součástí fáze Artemis II má být dosažení oběžné dráhy kolem Měsíce s posádkou na palubě vesmírné lodi, a to v listopadu 2024. Složení této posádky má NASA společně s Kanadskou vesmírnou agenturou (CSA) oznámit již v pondělí 3. dubna.
- Astronauti v rámci mise Artemis III pak mají stanout přímo na měsíčním povrchu, a to poblíž tamního jižního pólu. Podle odhadů americké vesmírné agentury se poslední fáze uskuteční nejdříve v roce 2025.
Na planetce Ryugu byly nalezeny základní prvky pro vznik života, potvrdila studie
