Vakcína proti demenci nemusí být utopie

Odborníci se domnívají, že Alzheimerova choroba souvisí s hromaděním bílkovin amyloidu beta v mozku, které se shlukují a poškozují klíčové neurony, což vyvolává příznaky, jako je zhoršení paměti a ztráta celkových kognitivních funkcí.

Panují však určité nejasnosti ohledně toho, zda je hromadění těchto plaků příčinou nebo jedním z příznaků demence. Objevily se i léky, které Alzheimerovu chorobu léčí snížením produkce amyloidu. „Ty však zatím příliš nefungují,“ uvedl Diego Restrepo, profesor buněčné a vývojové biologie na Coloradské univerzitě.

Nyní však odborníci uvažují o vakcínách, které by mohly pomoct zastavit nemoc dříve, než se vůbec objeví – rostoucí počet nových výzkumů totiž ukazuje, že rozvoj Alzheimerovy choroby (nejčastější příčiny demence) může být spjat s viry.

„Myslím, že je to schůdná cesta. Nemyslím si, že to vyléčí Alzheimerovu chorobu, protože k ní existuje několik cest. Ale měli bychom udělat vše, co je v našich silách, abychom tyto různé cesty uzavřeli. Očkování proti virům je rozhodně dobrá cesta, protože je proveditelná, je to něco, co můžeme udělat hned,“ řekl webu Dung Trinh, hlavní lékař kalifornského výzkumného ústavu Irvine Clinical Research.

Už dříve některé výzkumy naznačovaly, že u očkovaných proti chřipkovým a dalším virům může být zhruba o necelých 30 procent menší riziko propuknutí demence, píše web.

Při zkoumání zmíněných bílkovinových shluků na mozku (tzv. amyloidových plaků) vědci zjistili, že mají antivirotické vlastnosti. To je vede k domněnce, že se tak mozek snaží chránit před infekcemi.

„Virus sám může vyvolat tvorbu těchto amyloidních shluků do té míry, že se u vás projeví klinické příznaky demence,“ citoval Daily Mail neuroložku Marii Nagelovou z Coloradské univerzity. S tím, jak se v průběhu času setkáváme s různými infekcemi, amyloidní plak se hromadí natolik, že přerušuje schopnost mozkových buněk mezi sebou komunikovat, což odstartuje kaskádu problémů s pamětí, dodává web.

Virus se po vdechnutí váže na kořeny čichového nervu. Může tak způsobit ztrátu čichu, ale přes čichový nerv má také přístup k mozku, kde vyvolá zánět. Speciálně viry, které způsobují poškození čichu, mohou nástup Alzheimerovy choroby výrazně urychlit, ukázala studie, kterou vědci z Kalifornské univerzity zveřejnili v odborném časopise Neurobiology of Aging.

„Při pitvách pacientů s Alzheimerovou chorobou jsme v každém mozku vždy našli spoustu zánětlivých buněk v mozku,“ řekl serveru Trinh.

„Infekce typicky vyvolávají zánětlivou reakci prostřednictvím imunitního systému. Víme, že chronický zánět není pro mozek dobrý. Takže si myslím, že tam je jisté spojení s chronickou infekcí, zánětem a Alzheimerovou chorobou,“ dodal.

Podle Nagelové jsou v tomto případě nejpravděpodobnějšími patogeny dva viry – varicella-zoster způsobující plané neštovice a herpes simplex typu jedna (HSV-1). Ten má v těle 90 procent dospělé populace v USA. Většina z nich však netrpí opary a HSV-1 se v jejich těle vyskytuje jen jako „spící“ virus.

Zatím není jasné, kolika případům Alzheimerovy choroby by bylo možné zabránit vakcínami.

„Zdá se ale, že jde o významnou část případů, které lze alespoň oddálit. Pravděpodobně jim nelze zcela zabránit, ale oddálit je,“ řekl webu Daily Mail neurolog Andrew Bubak z Coloradské univerzity.