Hlavní obsah

V ZŠ Staňkova v Brně vznikla učebnice češtiny pro cizince

Právo, Jan Trojan
Brno

Mým spolužákem jsou dva Vietnamci, jedna Britka, Srb, Ukrajinec, Moldavan, Rumun. Tak se možná chlubí děcka ze Základní školy Staňkova v Brně. Výčet zemí je větší, celkem dvaadvacet. Z celkového počtu 205 žáků je 70 z ciziny. K jazykovému Babylónu nedochází, protože společnou řečí je čeština, kterou se všichni učí. A samozřejmě angličtina.

Foto: Jan Trojan, Právo

Žáci jediné 4. třídy na ZŠ Staňkova. Hlásí se ti, kteří přijeli ze zahraničí.

Článek

Pro malé cizince kantoři vyučují ještě tři hodiny týdně češtiny navíc. Pro usnadnění jejich práce vyjde možná ještě do Vánoc nová učebnice Čeština pro cizince, vlastně soubor metodických listů s bohatými ilustracemi.

Autorkou je ředitelka této školy Jana Hlaváčková a další tři kolegyně – Lenka Rusňáková, Martina Svatoňová a Dana Vytrhlíková. Umožnil to projekt podporovaný Jihomoravským regionálním centrem na podporu integrace cizinců a samozřejmě 260tisícová dotace, ze které může ředitelka také odměňovat kantory. Dělají hodně práce navíc, konkrétně ve výuce jazyků.

„Na jiných školách, kde mají ve třídě jen pár jednotlivců z ciziny, mají problém, jak takové dítě češtině učit. Pokud bude někdo potřebovat, učebnici mu věnujeme,“ říká Hlaváčková. Kantoři na Staňkově mají velké zkušenosti, vždyť v každé třídě byste našli zhruba polovinu cizinců. Nejvíce z Ukrajiny, Vietnamu, z Mongolska.

Jako jediní v republice vyučují ukrajinštinu 

„Jsme jediná základní škola v republice, která zavedla výuku ukrajinštiny, začali jsme letos v září. Z dvaceti ukrajinských dětí jich přichází zatím sedm, ostatním stačí výuka češtiny a angličtiny,“ říká ředitelka.

Podílí se také na větší učebnici Čeština pro žáky-cizince, kterou od letošního roku začalo připravovat ministerstvo školství. Hlaváčková zpracovává několik témat, snad nejnáročnějším je – jak se začínajícími dětmi, které vůbec nerozumí česky, teprve se začínají učit. Mnozí, třeba Vietnamci, vůbec neumějí anglicky.

Vietnamci nebo Afričané se naučí slušně česky za dva roky, Srbovi stačily dva týdny 

Lépe jde čeština dětem ze slovanských zemí, hůře těm, které neznají latinku. „Malým Vietnamcům a třeba Afričanům trvá rok i dva, než se naučí slušně česky,“ říká učitel Zbyněk Stadler. Ve 4. třídě vyučuje všechny národnosti zmíněné na začátku článku.

Malý Luka ze Srbska se naučil slušně česky za dva týdny, stejně tak jeho kámoš z Moldavska, oba to shodně Právu potvrdili. Mezi sebou nemají děcka žádné problémy související s jejich původem. A na otázku, zda českým rodičům nevadí přítomnost cizinců ve třídě, jestli se výuka nezpomaluje, odpovídá ředitelka i učitel záporně. Naopak, cizinci jsou pro našince přínosem, a samozřejmě naopak.

Výběr článků

Načítám