Hlavní obsah

V zemědělství chybí mladí lidé, krize přijde už za pár let

PRAHA

Jedním z největších problémů českého zemědělství se v příštích letech stane nedostatek mladých lidí v oboru, říká prezident Agrární komory Jan Veleba. Výměna generací se podle něj nedaří z důvodů nízké společenské prestiže zemědělců, podprůměrným mzdám a nejednoznačné zemědělské politice státu. Podle stínového ministra zemědělství Michala Haška (ČSSD) je v zemědělství jen asi deset procent pracovníků mladších 35 let.

Článek

"O tomto problému se zatím moc nemluví. Zemědělství bylo po transformaci dehonestováno, zemědělci byli na společenském žebříčku prestiže zašlápnuti až do těch nejspodnějších pater. Donedávna měli také nejhorší výdělky. Ještě dnes se o zemědělství často píše jako o socialistickém skanzenu," popsal Veleba hlavní důvody, proč nemají mladí lidé o práci v zemědělství zájem.

"O tomto problému se zatím moc nemluví. Zemědělství bylo po transformaci dehonestováno, zemědělci byli na společenském žebříčku prestiže zašlápnuti až do těch nejspodnějších pater. Donedávna měli také nejhorší výdělky. Ještě dnes se o zemědělství často píše jako o socialistickém skanzenu," popsal Veleba hlavní důvody, proč nemají mladí lidé o práci v zemědělství zájem.

"O tomto problému se zatím moc nemluví. Zemědělství bylo po transformaci dehonestováno, zemědělci byli na společenském žebříčku prestiže zašlápnuti až do těch nejspodnějších pater. Donedávna měli také nejhorší výdělky. Ještě dnes se o zemědělství často píše jako o socialistickém skanzenu," popsal Veleba hlavní důvody, proč nemají mladí lidé o práci v zemědělství zájem. Podle Veleby je proto třeba, aby jako první nastala změna v přístupu nejvyšších politiků v zemi k zemědělství. "Aby se stejně jako politici v okolních zemích k zemědělství veřejně přihlásili. Aby řekli, že jde o obor, který je důležitý. Druhou věcí je pak přechod od defenzivní k aktivní agrární politice," dodal Veleba. Také podle Haška by se měli politici jasněji deklarovat, jaký rozměr bude mít zemědělství v budoucnu a jak bude vypadat jeho financování.

"O tomto problému se zatím moc nemluví. Zemědělství bylo po transformaci dehonestováno, zemědělci byli na společenském žebříčku prestiže zašlápnuti až do těch nejspodnějších pater. Donedávna měli také nejhorší výdělky. Ještě dnes se o zemědělství často píše jako o socialistickém skanzenu," popsal Veleba hlavní důvody, proč nemají mladí lidé o práci v zemědělství zájem. Podle Veleby je proto třeba, aby jako první nastala změna v přístupu nejvyšších politiků v zemi k zemědělství. "Aby se stejně jako politici v okolních zemích k zemědělství veřejně přihlásili. Aby řekli, že jde o obor, který je důležitý. Druhou věcí je pak přechod od defenzivní k aktivní agrární politice," dodal Veleba. Také podle Haška by se měli politici jasněji deklarovat, jaký rozměr bude mít zemědělství v budoucnu a jak bude vypadat jeho financování.

Za současný stav má podle Haška značnou odpovědnost také vedení krajů, které před osmi lety získaly kompetenci řídit střední školství. "Například v oblasti zemědělského učňovského školství to vedlo k téměř jeho likvidaci. Jestliže například na přelomu roku 2001/2002 studovalo na zemědělských školách na jižní Moravě téměř 2 000 učňů, nyní je to zhruba třetina," dodal Hašek.

Související články

Výběr článků

Načítám