V USA transplantovali muži s mozkovou smrtí ledvinu prasete. Funguje už měsíc

Transplantační tým pracuje na experimentech, aby zjistil, zda ledviny prasat mohou normálně fungovat u dárců s mrtvým mozkem, což je kritický krok k potenciálnímu přesunu daných zákroků mezi živé pacienty.

Mary Millerová-Duffyová se po smrti svého bratra odhodlala darovat Mauricovo tělo na výzkum dárcovství orgánů.

Chirurgové mu vyměnili ledviny za jednu z geneticky modifikovaného prasete. Pak se lékaři, sestry a další zdravotnický personál starali o Millerovo tělo jako o živého pacienta – včetně každodenní pečlivé kontroly ledviny.

Transplantační chirurg Adam Griesemer, který také studuje, jak imunitní systém reaguje na zvířecí orgány, přiznal agentuře AP, že v podvědomí má stále myšlenku: „OK, věci jdou dobře, vše stále funguje – ale do kdy? Kdy se to začne obracet?“

„Je pozoruhodné, že již více než měsíc plní všechny tělesné funkce, které má zdravá ledvina vykonávat – nejdelší dobu, kterou kdy prasečí ledvina u člověka fungovala,“ konstatoval. Nyní podle něj již běží „odpočítávání“, zda ledvina vydrží druhý měsíc.

Dostat se na transplantaci orgánu je běh na dlouhou trať. Na čekací listině v USA je více než 100 tisíc lidí, z nichž většina potřebuje právě ledvinu, připomíná AP.

Desetiletí pokusů navíc nedokázalo zabránit lidskému imunitnímu systému zlikvidovat cizí tkáň. Nyní však prasata geneticky modifikovaná tak, aby jejich orgány byly podobnější lidským, obnovují zájem o tyto xenotransplantace (zákrok, kdy se nefunkční tkáň či orgán příjemce nahradí zdravým odpovídajícím orgánem či tkání od jedince jiného živočišného druhu –pozn. red.).

Je toto všechno skutečně dalším krokem k tomu, aby se začaly provádět xenotransplantace? Má to i sporné otázky. Je třeba připomenout, že loni v lednu transplantovali 57letému Davidu Bennettovi – jako prvnímu člověku – srdce prasete, jež bylo geneticky modifikováno, aby mužovo tělo mohlo orgán přijmout.

Jelikož organismus nové srdce okamžitě neodmítl, vzbudil tento případ naděje, že by se zvířecí orgány mohly jednou ve velkém používat k transplantačním zákrokům pro záchranu života.

Jenže v těle daného Američana, který zemřel po dvou měsících v březnu 2022, pak byly objeveny stopy prasečího viru. Jak tehdy Novinky informovaly, k selhání jeho nového srdce a následnému úmrtí mohl prasečí virus přispět.

Odhalení zvířecího viru v lidském těle s prasečím orgánem tak podnítilo obavy z transplantace zvířecích orgánů. Podle kritiků by jejich rozsáhlé využití mohlo usnadnit přechod zvířecích patogenů na člověka.