Článek
„Bez dalekohledu si většího průměru nadcházejícího úplňku nevšimnete. Rozdíl velikosti tohoto superúplňku oproti běžnému úplňku je stejný, jako když ze vzdálenosti tří metrů sledujete padesátikorunovou a dvacetikorunovou minci,“ připodobnil Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária Brno.
Jak hvězdář vysvětluje, Měsíc se kolem Země nepohybuje po kružnici, nýbrž po mírně výstředné elipse. Proto se také vzdálenost obou těles mění – nejdál od sebe mohou být 406 725 kilometrů. Nejvíce se k sobě mohou přiblížit na 356 355 kilometrů, v průměru jsou středy obou těles vzdáleny 385 tisíc km.
Superúplněk za Ještědem 27. dubna 2021
„Údaje spočítal z aktuální pětitisícileté periody belgický astronom Jean Meeus, nestor v oboru nebeské mechaniky. Označení superúplněk ale není astronomickým termínem. Poprvé jej v roce 1979 použil astrolog Richard Nolle. Proč zrovna zvolil hranici 360 tisíc kilometrů, se už nedozvíme. Snad proto, že po 90 procent své dráhy je Měsíc od Země dál než oněch 360 tisíc kilometrů. V novodobé historii byl úplňkový Měsíc nejblíže Zemi 14. listopadu 2016 (356 509 km), tento rekord bude překonán až 25. listopadu 2034 (356 445 km),“ popsal Gabzdyl.
Svět pozoroval zatmění Měsíce, „krvavý superúplněk“
Zajímavé je, že další superúplněk nastane ve čtvrtek 31. srpna – i když nejlepší situace pro pozorování bude už ve středu 30. srpna večer.
- První z „přízemních“ úplňků se odehraje v úterý 1. srpna ve 20:31 SELČ, přičemž v té době (v čase úplňku) bude Měsíc ještě pod obzorem. Vyjde až před 21. hodinou. Nicméně k Zemi se bude teprve ještě přibližovat a nejvíce se k ní přiblíží 2. srpna v 7:53 SELČ, a to na vzdálenost 357 309 km. V té době bude ale už Měsíc zase pod obzorem, protože po 5. hodině ranní zapadne. Neuvidíme tedy ani Měsíc přesně v úplňku, ani úhlově největší Měsíc v době jeho maximálního přiblížení, ale celé období mezi tím.
- Druhý srpnový úplněk nastane ve čtvrtek 31. srpna ve 3:35 SELČ. Tehdy bude Měsíc ve fázi úplňku jen zhruba 9,5 hodiny poté, co se nejvíce přiblíží k Zemi. Konkrétně ještě ve středu 30. srpna v 17:52 SELČ na vzdálenost 357 181 km. I v té době bude ale Měsíc ještě pod obzorem, takže pokud si chcete vychutnat onen „superúplněk“, nejzajímavější bude Měsíc během svého východu 30. srpna okolo 19:30 SELČ, jen hodinu a půl po největším přiblížení k Zemi a asi osm hodin před fází úplňku. (zdroj: Petr Horálek, Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě)
„Jelikož se na konci srpna současně bude jednat o druhý takový úplněk v jednom kalendářním měsíci, dostává tento úkaz ještě přídavek ‚modrý‘,“ poznamenal ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek s tím, že s barvou to ale nijak nesouvisí.
„Pořekadlo ‚jednou za modrý měsíc‘ se od roku 1946 po nesprávném výkladu amatérského astronoma Jamese Hugha Pruetta používá pro označení druhého úplňku v jednom kalendářním měsíci,“ dodal.
| Pojem „modrý úplněk“ nevychází z očekávaného zabarvení Měsíce, ale z anglického výrazu „once in a blue moon“, což ve volném překladu znamená „jednou za uherský rok“. Upozorňuje se tak na fakt, že nastane druhý úplněk v jednom kalendářním měsíci (v tomto případě v srpnu 2023), což není zcela obvyklé. |
Úplně původně se však podle Duška termín „modrý úplněk“ používal ve farmářských ročenkách ze Severní Ameriky už počátkem 19. století pro označení třetího úplňku v jednom ročním období, ve kterém nastanou čtyři úplňky, když obvykle jsou tři.
„Superúplněk“ vycházející za hradem Kunětická hora na Pardubicku (2020)
Tým brněnských vědců pořídil v Austrálii unikátní snímky sluneční koróny
V Brně září Temnalóna, noční podoba Země
