Článek
Na programu je 34 přednášek. Například René Hudec, vedoucí skupiny Astrofyziky vysokých energií Stelárního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd (AsÚ AV ČR), představí nové netradiční možnosti pro uspořádání optiky pozorující v oblasti rentgenového záření, založené na inspiraci ze zvířecí říše.
Detekce gravitačních vln pomocí družice
Ředitel AsÚ Vladimír Karas se ve svém příspěvku bude zabývat tématem černých děr a doprovodných jevů v jejich blízkosti.
John Nousek z Penn State univerzity v USA, jeden z celosvětově nejuznávanějších odborníků v oboru, se bude věnovat aktuálnímu tématu detekce gravitačních vln a zdrojů neutrin pomocí družice SWIFT, jejíž činnost řídí a se kterou spolupracují i robotické dalekohledy na hvězdárně v Ondřejově.
Dojde i k představení českých projektů minidružice VZLUSAT a účasti na raketovém experimentu NASA, rovněž nových družicových projektů ESA s českou účastí.
Tři přednášky se budou věnovat představení nové velké americké kosmické observatoře pro rentgenové záření X Ray Surveyor. Vánoční tematiku zohlední přednáška na téma možné hypotézy, že pozůstatek supernovy Puppis A je pozůstatkem betlémské hvězdy.
Jak uvádí AsÚ, rozšíření pozorovacího okna do vesmíru o rentgenový obor spektra přineslo v minulosti klíčové poznatky o dějích ve vesmíru, zejména těch, kde je hmota vystavena extrémním podmínkám. Intenzivní rentgenové záření produkují zejména systémy, v nichž proudí hmota na neutronovou hvězdu, černou díru nebo na bílého trpaslíka.
Bílý trpaslík vzniká zhroucením hvězdy, která není tak hmotná, aby ve svém jádře dosáhla teplot potřebných k fúzi uhlíku. Během spalování hélia se stane rudým obrem, poté odhodí vnější vrstvy, které vytvoří planetární mlhovinu. Na místě původní hvězdy zůstane neaktivní jádro skládající se převážně z uhlíku a kyslíku. Jelikož nemá další zdroj energie, zvolna vyzařuje energii nashromážděnou za aktivního života hvězdy a chladne.
Jak se formovaly galaxie
Co se dále týká vytváření intenzivního magnetického záření, ve vzdáleném vesmíru (v jiných galaxiích) pak jde často o objekty, v nichž právě probíhá tzv. gama záblesk, tedy probíhá zvláštní druh supernovy, případně kolize dvou kompaktních objektů. Dalším druhem zdrojů rentgenového záření jsou aktivní galaktická jádra.
S rozvojem techniky odborníci dokážou zhotovit nový rentgenový satelit, který by výrazně pomohl ve studiu vesmíru v tomto oboru elektromagnetického spektra. Vědci ze šesti zemí světa se například spojili v návrhu projektu střední rentgenové družice Theseus.
Účastníci konference budou prezentovat také současné výsledky z přípravy velké evropské rentgenové družice Athena. Ta bude sledovat, jak se v mladém vesmíru z množství horkého plynu postupně začaly formovat galaxie.
Tato pozorování umožňují lépe porozumět tomu, jak vesmír fungoval od okamžiku, kdy se v něm začaly tvořit první hvězdy, a jakou roli hrál horký plyn a plazma při utváření světa, ve kterém žijeme.
Technologicky náročný úkol
Stavba velkého vesmírného rentgenového dalekohledu je technologicky náročný úkol. Před zahájením stavby optiky dalekohledu je třeba zvládnout některé dosud nevyřešené technické problémy. Odborníci budou na pražském setkání řešit inovační technologie rentgenové optiky založené na tenkých vrstvách křemíku, pokročilé technologie tvarování tenkého skla či metrologické testy a měření.
Vývoj rentgenové kosmické optiky má v ČR dlouhou tradici. První český astronomický rentgenový objektiv je z roku 1970. Šlo o optiku o průměru 50 milimetrů k zobrazení Slunce v rentgenovém záření z paluby výškové rakety Vertikal.
Organizátory pracovního setkání AXRO, konaného pod záštitou rektora ČVUT Petra Konvalinky, jsou AsÚ AV ČR, ČVUT v Praze a ministerstvo dopravy. Mezinárodní setkání se koná v pražské Vile Lanna. Konference se zúčastní 50 odborníků z 11 zemí světa včetně Spojených států a Japonska.
Mezi českými účastníky budou kromě zástupců zmíněných institucí i vědci ze Slezské univerzity v Opavě nebo Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu.
