Článek
„Při práci používáme repliky dobových nástrojů i tehdejší technologické postupy. Prakticky tak můžeme ověřit původní řemeslnou dovednost, stejně jako metody i způsob uvažování našich předků. Skládáme tu výrobní řetězec od pokácení stromu až po zkompletování studny, testujeme repliky kamenných broušených seker na konkrétním výrobku,“ upozornil ředitel archeoparku Radomír Tichý z katedry archeologie Univerzity v Hradci Králové.
Jedná se o nejstarší dendrochronologicky datovanou archeologickou dřevěnou konstrukci v Evropě
Replika je v současné chvíli zhruba ze tří čtvrtin hotová. Vlastní práce začaly v zimě, teoretická příprava, včetně studia výrobních postupů na originálních dílech studny, loni na podzim.
Originální dřevo ze sedm tisíc let staré studny
Studna stála v cestě dálnici
Dřevěné roubení studny objevili archeologové v létě 2018 při výzkumu na stavbě D35 u obce Ostrov ve výkopu o hloubce téměř tří metrů. Konstrukci tvořily čtyři dubové rohové kůly se dvěma na sebe kolmými vysekanými žlábky, do nichž stavitelé zasouvali dřevěné desky.
Archeologové začnou zkoumat budoucí část Pražského okruhu
Na dvou kůlech se dochovaly zářezy dokládající transport nebo stažení konstrukce pomocí lan a na obvodových prknech je řada pracovních stop po kamenných nástrojích.
„Neolitická studna z Ostrova je jedním z nejdůležitějších objevů poslední doby. Proto jsme se spolu s našimi partnery rozhodli připravit výstavu a na ní prezentovat jak originální díly studny, tak její věrnou a kompletní repliku,“ vysvětlil ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek zrod myšlenky vyrobit repliku.
Výstava Exit 91/Vykopávky bude přístupná od 8. května v prostorách muzea na pardubickém zámku.
Práce s pravěkými nástroji je fyzicky náročná.
Jak ředitel Libánek také připomněl, za posledních šest let bylo v Pardubickém kraji archeologicky prozkoumáno na 91 kilometrů, kde povedou nové liniové stavby.
„Chceme ukázat, jakou krásu archeologie přináší. Navíc vytváření repliky je s přidanou hodnotou ověření původní technologie. Výjimečná je i skutečnost, že máme u této konstrukce díky dendrochronologii přesně datované roky jejího vzniku,“ upozornil Tomáš Zavoral, vedoucí archeologického oddělení muzea.
„Dřevo na kůly bylo pokáceno v zimě 5259 před Kristem nebo na jaře 5258, desky jsou minimálně o tři roky mladší. Studnu využívali nositelé kultury s lineární keramikou, tedy lidé, které známe jako první usedlé zemědělce,“ dodal Zavoral s tím, že se jedná o nejstarší dendrochronologicky datovanou archeologickou dřevěnou konstrukci v Evropě.
Neolitická studna u Ostrova
Archeologové studnu objevili v létě 2018 spolu s dalšími sedmi studnami z různých částí pravěku. První nálezy keramiky ukázaly, že studna u Ostrova pochází z období kultury s lineární keramikou, tedy z mladší doby kamenné.
Konstrukce studny se skládá ze čtyř rohových sloupků, které měly podélné drážky pod úhlem 90 stupňů. Do nich byla zapuštěna prkna v sedmi řadách nad sebou. Půdorysné rozměry studny byly 80 krát 80 centimetrů a celková výška 140 centimetrů. Všechny konstrukční prvky jsou dubové.
Originál neolitické studny v místě nálezu v trase dálnice D35 u Ostrova
Studna je ukázkou, že první zemědělci, kteří měli k dispozici pouze nástroje vyrobené z kamene, kostí, rohoviny nebo dřeva, dokázali naprosto precizně opracovat povrch pokácených kmenů. Důkazem toho je tvar jednotlivých konstrukčních prvků a dochované stopy po nástrojích na povrchu dřeva.
Hledá se jméno pro pravěkou dívku z Mladečských jeskyní
Nález třinácti podivných obrazců zařadil Kateřinskou jeskyni mezi významné archeologické lokality
