Hlavní obsah

V pískovnách na jihu Čech se díky ochráncům daří čolkům i vachtě trojlisté

3:06
3:06

Poslechněte si tento článek

Pískovna u Žemličky

Ochránci přírody ze spolku Calla pokračují v zásazích v pískovnách na jihu Čech. V letošním roce obnovují tůně v Pískovně Ledenice a také u Žemličky poblíž Hluboké u Borovan. Chrání tak desítky druhů, jakými jsou například čolek horský, křísek leknínový nebo rostlina vachta trojlistá.

Foto: Vojtěch Kolář

Zásah v Pískovně u Žemličky

Článek

„Zásahy ve dvou pískovnách se letos zaměřily hlavně na obnovu tůní a také okolních písčin. V Pískovně u Žemličky navíc proběhlo i vyřezávání náletu, který by tůně mohl stínit a opadáváním listí a jehličí urychlovat jejich zánik,“ vysvětlil Jiří Řehounek, který má ve spolku Calla na starosti právě ochranu pískoven a jejich biologický průzkum.

Upozornil, že zásahy jsou pečlivě naplánované, když v pískovnách pracuje těžká technika. „Musíme zajistit, aby zásahy neohrozily zvláště chráněné a ohrožené druhy. Čas i konkrétní podoba prací v pískovnách musí respektovat jejich životní cykly nebo místa výskytu,“ konstatoval Řehounek.

Foto: Jiří Řehounek

V tůních v jihočeských pískovnách se daří čolku horskému.

Podle Tomáše Ditricha z Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity (JU) je obnova tůní zásadní, protože samovolně rychle zanikají.

Ochránci přírody vyřezávají dutiny v kmenech zdravých stromů

Věda a školy

„V původní krajině s přirozeně tekoucími řekami takové tůně vznikaly stále znovu. Nevadilo proto, že po několika letech zanikly. Nyní přírodu nahrazuje bagr, díky této činnosti však mají desítky druhů šanci zůstat součástí naší přírody,“ uvedl Ditrich.

Do pískoven se nemají vysazovat ryby

Vojtěch Kolář z Přírodovědecké fakulty JU a Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích, který prováděl biologický průzkum v Pískovně u Žemličky, zmínil, že do pískoven se nemají vysazovat ryby.

Foto: Jiří Řehounek

Chráněná vachta trojlistá v Pískovně u Žemličky

„To platí dvojnásob, pokud lidé neumí jednotlivé druhy poznat a šíří ty nepůvodní, např. střevličky východní, karase stříbřité, sumečky nebo slunečnice pestré. Po jejich vysazení celá tůň rychle degraduje a biodiverzita klesá, jelikož se rychle namnoží do velkých počtů. Naše krajina je zarybněná jako nikdy dříve a ne do každé vody ryby opravdu patří,“ upozornil Kolář.

Přírodovědně cenné pískovny, o něž se Calla stará, mají jednu věc společnou. Jejich obnova proběhla alespoň zčásti bez zásahu člověka, tedy bez lesnické nebo zemědělské rekultivace. Díky tomu vznikla pestrá mozaika stanovišť. Jde o takzvaně přírodě blízkou obnovu těžebních prostorů, která samozřejmě zahrnuje i dlouhodobou péči o tůně, písčiny, suché trávníky nebo písčité stěny pro hnízdění samotářských včel či břehulí.

Foto: Vojtěch Kolář

Kriticky ohrožený křísek leknínový v Pískovně u Žemličky

Citlivým způsobem obnovené pískovny se pak mohou stát nejen útočišti řady vzácných a ohrožených druhů, ale i zajímavými místy pro milovníky přírody, fotografy, turisty nebo geocachery.

Pokud se chcete k objevitelům jihočeských pískoven přidat, tipy na zajímavé pískovny najdete na webu.

V jihočeské přírodní laboratoři se zabydlel vzácný svižník písčinný

Věda a školy

Výběr článků

Načítám