Článek
„Mláďata již výrazně povyrostla a naše šance na úspěch se od poslední kontroly zvýšily. Podařilo se určit pohlaví všech,“ sdělila Právu ve čtvrtek mluvčí zoo Iveta Gronská.
„Tentokrát se k nám přidala i legenda české zoologie a teraristiky, emeritní ředitel Zoo Jihlava Vladislav Jiroušek. Postačil rychlý pohmat v kloace krokodýlů a nyní už víme, že máme v zoo pět samců. Při odchytu jsme je změřili a zvážili. Délka se pohybuje mezi 91 a 103,5 centimetru, váha od 3 do 4,3 kilogramu,“ uvedl kurátor plazů a ptáků Jan Kirner.
Otcem těchto odrostlejších mláďat byl samec, který pobýval v Zoo Olomouc 28 let. Potomky zplodil ještě před svým úhynem v roce 2020.
V Egyptě našli mumifikované krokodýly

„Samice začala mláďata již vyhánět, proto je oddělená, a pět krokodýlů zanedlouho zamíří do jiných zoo,“ konstatovala Gronská s tím, že na Svatém Kopečku chovají krokodýly čelnaté od roku 1992.
U dospělých lze samce odlišit pohledem
Metod pro určení pohlaví krokodýlů čili sexování je podle ní hned několik. Základní je tzv. palpace, kdy se prstem prohmatává vnitřek kloaky a hledá se chrupavčito-masitá struktura, což lze s jistotou uplatnit pouze na vzrostlejších krokodýlech.

Určit pohlaví krokodýlů čelnatých pomáhal v olomoucké zoo i emeritní ředitel Zoo Jihlava Vladislav Jiroušek (na snímku vpravo).
„U dospělých jedinců je možné samce od samice odlišit i pouhým pohledem. Samci bývají výrazně robustnější. Oříškem bývají mláďata, kdy pohlavní orgán samce i samice vypadá velmi podobně a vsunutí malíčku do kloaky často ani není možné. V tomto stadiu lze penis buď vytlačit mírným tlakem ze stran na stěny kloaky, nebo se používá vaginální spekulum pro mírné roztáhnutí kloaky a dovnitř se nahlédne například rigidním endoskopem,“ vysvětlila Gronská.
Krokodýl čelnatý obývá ve volné přírodě pralesní bažinaté oblasti západní a části střední Afriky. Tam se skrývá v doupatech mezi kořeny stromů zanořenými do vody. Dorůstá do délky maximálně dvou metrů. Svou potravu loví v noci u břehu prudkým pohybem tlamy do strany. Coby masožravé zvíře nepohrdne rybami, plazy, korýši, drobnými savci, případně mršinami.
Lstivou zmiji pavoučí má jediná zoo na světě. Plzeňská
