V Olomouci našli vzácný fragment z mumie Ramesse II., jak se tam dostal, nikdo neví

Hodnota textilie je nevyčíslitelná, řekl v pátek novinářům ředitel muzea Břetislav Holásek.

Fragment textilie z mumie Ramesse II. pracovníci olomouckého muzea našli na sklonku loňského roku náhodou, když prohlíželi archivní pozůstalost po dlouholetém muzejním pracovníkovi Václavu Burianovi. Útržek plátna, který byl z mumie oddělen v roce 1886, původně patřil vídeňskému malíři a fotografovi Richardu Buchtovi (1845–1894). Pracovníci muzea zatím netuší, jak se dostal do Olomouce.

Olomoucké muzeum vzácnou textilii nechá prozkoumat odborníky, kteří by měli potvrdit její stáří. Unikátní fragment by měl být veřejnosti poprvé představen v březnu v Olomouci na výstavě věnované starému Egyptu.

Textilii vloženou mezi dvě skleněné tabulky o rozměru zhruba 21,5 x 14,5 cm doprovází obálka s vysvětlujícím textem, z něhož vyplývá, že textilii do Evropy přivezl Buchta, který se 1. června 1886 zúčastnil rozbalení mumie faraona Ramesse II. v Muzeu egyptských starožitností v káhirské čtvrti Bulak.

Jednalo se o mimořádnou společenskou událost. Rozbalení mumie se za přítomnosti chedíva Mohameda Paši Taufíka a dalších ministrů ujal tehdejší ředitel egyptské Památkové správy Gaston Maspero.

Mumifikované tělo panovníka bylo původně uloženo do královské hrobky, vybudované ve východní části Údolí králů. „Na tomto místě však setrvalo pouze asi do poloviny 10. století před naším letopočtem, kdy si nepříznivá bezpečnostní situace v Západních Thébách vyžádala otevření mnoha královských hrobek a přenesení těl členů královské rodiny a vybraných částí jejich pohřební výbavy na nové, bezpečnější místo, kterým se stala takzvaná Královská skrýš v Dér el-Bahrí,“ řekla v pátek novinářům egyptoložka a vědecká pracovnice z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Jana Mynářová.

Zavinutí těla zemřelého do plátěných obinadel bylo podle ní jen jednou ze součástí mumifikace. Představovalo však poměrně složitý a časově náročný proces, jehož průběh byl úzce spjat s důležitými rituálními úkony. Jednotlivé pruhy obinadel mohly dosahovat délky až 15 metrů. Celkově mohlo být při mumifikaci použito až několik kilometrů tkaných obinadel.

Buchta byl jedním z prvních fotografů, kteří dokumentovali život domorodých kmenů v oblasti horního toku Nilu. Naposledy se do Afriky vydal v roce 1885, navštívil Fajjúm a zřejmě při zpáteční cestě byl přítomen rozbalování mumie Ramesse II. Okolnosti, za kterých se fragment plátna z ní dostal z jeho majetku do olomouckého muzea, zůstávají zahaleny rouškou tajemství.

„Dnes ale víme, že část jeho pozůstalosti, představující 50 fotografií, dvě kresby uhlem a publikace, jejichž byl autorem, je uložena ve fondu Vědecké knihovny v Olomouci. Nelze proto vyloučit, že se textilie do muzea dostala právě z knihovny. V 50. letech minulého století byla v nynějším Vlastivědném muzea otevřena výstava zaměřená na starověký Egypt. Na její instalaci se podílel i Václav Burian. Potřebné údaje o osudu této památky však zatím nemáme k dispozici,“ uvedla kurátorka Vlastivědného muzea Markéta Doláková.

Vlastivědné muzeum plánuje ve spolupráci s Českým egyptologickým ústavem FF UK objevenou textilii podrobit odborným analýzám a zjistit tak více o této památce. Olomoucký kraj, který je zřizovatelem muzea, se zřejmě bude podílet na financování analýz.

„Mohu to přislíbit. Už proto, že Ramesse II. patří mezi nejvýznamnější egyptské faraony a cokoliv je spojeno s jeho jménem vyvolává obrovskou pozornost historiků i milovníků historie této říše. Jsme navíc rádi, že je to právě jedno z našich muzeí, které se může pochlubit tak cenným nálezem,“ poznamenal olomoucký hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD).

„Může se přitom například ukázat, že obinadlo, z něhož útržek pochází, pochází ze starší doby, než z 13. století před naším letopočtem. Tyto textilie se totiž zhotovovaly do zásoby a často se také recyklovaly,“ zdůraznila Mynářová.

„Naším záměrem je také představit tento unikátní předmět veřejnosti. Spatřit jej bude možno od 29. ledna do 15. března v rámci výstavy Poklady starého Egypta / Sbírka Josefa Ferdinanda Habsburského, která u nás shodou okolností nyní probíhá,“ konstatoval ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Břetislav Holásek.