Článek
Velký bariérový útes se táhne podél severovýchodního pobřeží Austrálie. Má délku 2300 kilometrů a rozlohu 348 tisíc kilometrů čtverečních. Skládá se z téměř tří tisíc jednotlivých útesů a je zhruba 25 miliónů let starý.
Je domovem, kromě 400 druhů korálů, také asi 240 druhů ptáků a 1500 druhů ryb a jedná se i o vyhledávaný turistický cíl. I kvůli tomu všemu se jeho hodnota odhaduje na v přepočtu 996 miliard korun.
Jednou ročně po úplňku
Místo je ovšem ohrožené. Od roku 1985 zanikla polovina tamních korálů, hlavně kvůli znečišťování a změnám klimatu.
Tvorba nových korálů probíhá, když jejich kolonie naráz uvolňují miliardy vajíček a spermií. Masové rozmnožování se obvykle odehrává jen jednou ročně - když tam mají jaro, a zároveň po úplňku. Trvá to zpravidla několik dní.
Rozmnožování korálů zachycují nedávné záběry, brzy by k nim však mohly přibýt záběry nové. Očekává se, že by se vše mohlo zopakovat ještě jednou na začátku prosince.
Velký bariérový (neboli korálový) útes
„Letošní aktuální množení zvětšuje rozložení korálů na různé oblasti a zvyšuje i jejich genetickou odolnost. Což je velmi pozitivní,“ řekl dle agentury Reuters Gareth Phillips, mořský biolog a majitel vzdělávacího centra Reef Teach v australském městě Cairns v Queenslandu.
Dodal, že sledování letošního rozmnožování je zvláště důležité. Minulý rok odumřelo totiž nejméně 35 procent severní a střední části útesu. Za devět měsíců roku 2016 v jeho nejkrásnější severní části uhynulo největší množství korálů v historii. V tomto 700kilometrovém pásu jich zmizely téměř dvě třetiny. Jde o největší vymírání druhů v rámci UNESCO a jedno z největších krátkodobých hynutí vůbec.
Letecká pozorování z letošního dubna navíc prokázala, že už dvě třetiny celého Velkého korálového útesu jsou silně poškozené. [celá zpráva]
Fáze bělení útesu
Jde o důsledek několika fází vymírání korálů, tedy takzvaného bělení. „Za posledních 20 let jsme zaznamenali tři velké fáze umírání korálů na tomto největším korálovém útesu na světě,“ vysvětlil loni pro Reuters vedoucí výzkumu, profesor Terry Hughes z Australské rady pro výzkum a Univerzity Jamese Cooka.
„První velká vlna přišla v roce 1998, druhá roku 2001 a třetí, nejextrémnější, během letošního léta. A to se v daném období v důsledku globálního oteplování zvedla průměrná teplota jen o jeden stupeň Celsia. Takže dva stupně by pro útes byly nesmírně nebezpečné,“ varoval.
Bělení útesu nastane, když je voda příliš teplá. Polypi vytvářející korál většinu svých živin i zbarvení získávají díky symbióze s mořskými řasami, které žijí na jejich povrchu. Řasy fotosyntézou vyrábějí cukry, kterými korály živí. Když ale teplota vody dlouhodobě vzroste, začnou řasy produkovat přebytek kyslíku, který může korály hubit.
Aby korálové struktury přežily, vypuzují řasy ze svých schránek. Řasy samy odumírají kvůli rostoucí teplotě, znečištění nebo infekcím. Bez pomoci řas však koráli brzy blednou - a následně hyne i celý korál. „Koráli se uvařili,“ okomentoval Hughes pro server BBC loňský rok.
Jestliže se voda zpětně rychle ochladí, koráli si na sobě opět vytvoří vrstvu řas a celá struktura se postupně zregeneruje. „Rekolonizace těchto útesů je velmi pomalý proces, bude trvat minimálně 10 až 15 let,“ dodal loni Hughes s tím, že podmínkou je, aby tento proces nezpomalilo další masivní bělení.
„Čím dříve podnikneme krok proti globálním emisím skleníkových plynů a přejdeme od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům, tím lépe,“ uzavřel dle BBC Hughes.
Vědci ale zároveň letos objevili, konkrétně v Rudém moři, i korály odolávající klimatickým změnám. Podle švýcarsko-izraelské studie to znamená, že je kvůli změně klimatu nemusí potkat bělení, tedy smrt. Tito koráli by se mohli využít pro znovuobnovení vymřelých korálových útesů jinde na světě. [celá zpráva]
