Článek
„Já jsem podlahy ani nechtěla odkrývat,“ řekla Právu majitelka domu Martina Sajdlová, kterou nález překvapil.
Příjemně zaskočeni byli i archeologové z ostravského pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) a Muzea Novojičínska.
Archeologové odkrývají na Zlínsku cenné pohřebiště
„Historické vrstvy pod stávajícími podlahami nebyly porušeny inženýrskými sítěmi, takže jsme pec s ohništěm zachytili a zadokumentovali v celku. Stejně tak i keramické nádoby, které se zřejmě sušily po umytí, protože v nich nebyly stopy jídla. U nich byly pokličky a vařečky,“ prozradil archeolog NPÚ František Kolář.
Obvykle zanikají
Pod podlahou někdejší renesanční nádvorní světnice objevili také ohněm zdeformovaný železný rošt, který byl na původní dřevěné podlaze poblíž pece. Nechyběly ani stovky skleněných kroužků z náhrdelníku, visací pružinový zámek určený ke dveřím či truhlice, trojzubé vidle i hrot kopí.
„Ten nález je unikátní proto, že se pozůstatky středověkých kuchyní v městských domech zpravidla nenacházejí, zvlášť ne v tak komplexním stavu. Kvůli stavebním úpravám domů od středověku až po současnost obvykle beze zbytku zanikají,“ objasnil Kolář.
Pro to, že se středověká kuchyně i s vybavením dochovala 600 let, je podle Pavla Stabravy, archeologa Muzea Novojičínska, jednoduché vysvětlení.
„Původní středověký dům, jehož součástí byla i kuchyně, shořel v 15. století, možná v rámci dobytí města husity v roce 1427. Poté lidé zbytky ohořelých domů zplanýrovali a postavili si na tom místě nová obydlí,“ řekl s tím, že středověký dům byl roubený a jeho stěny byly omítnuty hlínou, tzv. omazávkou.
Čeští archeologové popsali proměny výroby středověkých mečů. Pomáhá to chápat dějiny
Nalezené artefakty budou po konzervaci uloženy v depozitářích Muzea Novojičínska.