Článek
Ve zdejších laboratořích se v době covidové pandemie zkoumaly dovážené vzorky, pracovalo tu více než sto dobrovolníků. Nyní se tady boj s virem covidu dostává do další fáze a vědci například zjišťují další vývoj a mutace viru i to, jaké buňky a proč napadá.
Rekonstrukce stávající laboratoře s nižším zabezpečením na pracoviště s vyšším zabezpečením s označením BSL3 vyšla téměř na 40 milionů, k tomu je zde přístrojové vybavení za dalších 25 milionů korun.
Laboranti musí pracovat s nebezpečnými viry ve speciálním prostředí
„Otevření BSL3 laboratoře nám umožní experimenty a studium virů, které nemohou být zkoumány v běžné laboratoři. Například u viru covidu už mají vědci předpoklad, kam by se mohl vyvíjet, a mohou zkoumat, zda látky a vakcíny, které máme, budou stále fungovat,“ řekla Novinkám viroložka Ruth Tachezy z Přírodovědecké fakulty UK. „Bude rovněž možné studovat interakci virů s mechanismy přirozené imunity, což otevírá cestu k tomu, jak množení virů zpomalit či zastavit,“ dodala Tachezy.
Výzkum v nové laboratoři biomedicínského centra ve Vestci u Prahy
Vstup do nové laboratoře je možný jen za speciálních podmínek, přes dvě místnosti s rozdílným tlakem. V samotné laboratoři je největší podtlak, aby se zabránilo úniku kontaminovaného vzduchu. Laboranti se musí obléknout do ochranné kombinézy, na hlavě musí mít masku s dýchacím zařízením a filtrem vzduchu. „Pokud by nastal nějaký únik a kontaminace, díky filtru jsme ochráněni,“ ukazovala jedna z laborantek Olena Berehovska. „Na rukou máme dvoje rukavice, je sice složitější s tím pracovat a chce to více trpělivosti, ale je to nezbytné pro ochranu,“ dodala.
V nové bezpečné laboratoři se mohou zkoumat nebezpečně se šířící viry
Pracovat tady může nejvýše deset laborantů. K dispozici mají čtyři manipulační boxy, box s rukávy pro práci s nejvíce nebezpečnými viry. „Všechny vzorky s infekcí se i pod mikroskopem prohlížejí v uzavřené nádobě,“ upozornila na další bezpečnostní pravidlo Zora Mělková z 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Kromě covidu tady budou vědci zkoumat například virus hepatitidy B, tedy původce žloutenky B. „Výzkum je zaměřen na to, aby se dala tato nemoc léčit, aby se virus z organismu odstranil. Hepatitida infikuje jaterní buňky, proto pěstujeme buňky, infikujeme je a zkoumáme reakce na různé látky,“ přiblížila Markéta Pimková Polidarová z přírodovědecké fakulty. „Laboratoř nám umožní studovat infekci viry hepatitidy B a D vedoucí k cirhóze a zhoubnému nádoru jater. Tyto experimenty by měly směřovat k objasnění mechanismů, které by vedly k vyléčení,“ doplnila Ruth Tachezy.
Magdaléna Jančářová zase vede laboratoř biologie hmyzích virů a zabývá se zmíněnou horečkou údolí Rift. Ta se vyskytuje zejména v subsaharské Africe a šíří ji hlavně komáři. Existuje ale riziko zavlečení do Evropy, takže tu vědci zjišťují, jaký další hmyz ji může šířit. To by mělo přispět k včasné ochraně obyvatel.
Černý kašel potvrzen u 5300 lidí. Šíření zpomalily Velikonoce
