V noci může zazářit až 1000 meteorů z roje Geminid

Název roje Geminidy pochází od latinského názvu souhvězdí Blíženců, z něhož meteory po celou dobu aktivity roje zdánlivě vylétají. V případě Geminid leží toto místo – tzv. radiant – východně od dvou nejjasnějších hvězd souhvězdí: Castor a Pollux.

Na prosincové obloze vychází souhvězdí Blíženců i s oběma hvězdami už za soumraku a je tedy pozorovatelné celou noc.

Nejvýše nad obzorem v polovině prosince bývá kolem druhé hodiny ranní. Tehdy dosahuje radiant meteorického roje v našich zeměpisných šířkách výšky kolem 70 stupňů nad obzorem.

Díky tomu lze v časných ranních hodinách v noci maxima nad naším územím pozorovat maximum roje s četností přes 120 meteorů v hodině.

„Za celou noc maxima tak lze napočítat až 1000 meteorů z roje Geminidy. Meteory z tohoto roje jsou přitom oproti jiným rojům v roce poměrně pomalé – do atmosféry vstupují rychlostí 35 km/s,“ připomíná Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.

Geminidy mají letos velmi příznivé podmínky. Maximum je předpovězeno na noc ze čtvrtka na pátek, konkrétně už ve 20:00 SEČ. V té době bude ovšem souhvězdí Blíženců ještě poměrně nízko nad obzorem.

Jak ale bude stoupat spolu s radiantem roje, frekvence meteorů ještě poroste – více meteorů zazáří nad obzorem, ne pod ním. Podstatné je, že při pozorování letošního maxima neruší svým svitem Měsíc, který bude ve fázi jen tři dny po novu a zapadne ještě zvečera.

Co se týká toho, jak bude, či nebude přát počasí, tak v Čechách budou podmínky pro sledování lepší než ve zbytku republiky.

„Na Ústecku, Liberecku a ve Středočeském kraji bude během noci přechodně až polojasno. Na Moravě a ve Slezsku bude zataženo až oblačno,“ sdělila Novinkám meteoroložka Dagmar Honsová.

„K pozorování roje si kvůli dobrému rozhledu vyberte místo co nejméně rušené stromy či domy, především však co nejdále od světelného znečištění z měst (uvidíte tak i slabší meteory). Nejlépe se úkaz sleduje vleže – doporučujeme tedy nějaké lehátko či karimatku,“ radí Horálek.

Během prosincových nocí je také třeba počítat s možným výskytem inverzí, proto je nejlepší vydat se do hor.

„Dále už není třeba nic – meteory padají náhodně po celé obloze. Takže stačí upřít zrak do libovolné oblasti oblohy a čekat na záblesk prvního meteoru,“ dodal.

První meteory z roje Geminid můžeme každý rok zaznamenat už 4. prosince, kdy Země začíná procházet okrajem proudu meteoroidů a v průběhu dalších dní aktivita pozvolna stoupá. Po maximu lze poslední meteory roje spatřit ještě 17. prosince.

Ledoprachové částice, které při průletu zemskou atmosférou vytvářejí dané nebeské divadlo, pocházejí z tělesa (3200) Phaethon. Zatímco nejběžnějším mateřským tělesem meteorických rojů bývá obvykle kometa, 3200 Phaethon je drolící se planetka.

Z výzkumu týmu Björna Davidssona z kalifornské Laboratoře tryskového pohonu (JPL) NASA vyplývá, že za únikem částic z povrchu planetky stojí sodík, který je v ní v malé míře obsažen.

Právě tento prvek v kombinaci se slunečním zářením způsobuje, že planetka se pozvolna „drolí“.

Jelikož je oběžná dráha planetky blízko zemské dráhy a planetka oběhne Slunce jednou za necelých 524 dní, nabízí se otázka jejího blízkého průletu kolem Země.

Poslední takový nastal 10. prosince 2007, při němž planetka minula Zemi ve vzdálenosti asi 18 milionů km (asi osmina vzdálenosti Země od Slunce).

Další těsné průlety se pak odehrají v letech 2050 a 2060. Nejblíže k Zemi se v tomto století ocitne až 14. prosince 2093 – tehdy ji od nás budou dělit pouhé tři miliony km. Fyzická srážka se Zemí nehrozí.

První zprávy o roji Geminidy pocházejí z roku 1862. Tehdy byl ovšem roj velmi slabý, frekvence nepřesáhly 30 meteorů v hodině.

Teprve ve 40. a 50. letech minulého století se počet meteorů v hodině zvýšil na dvojnásobek a do současných hodnot stoupal až do roku 1990.

Podle některých modelů je tento nestálý roj právě v maximu a jeho frekvence se budou rok od roku snižovat. Do konce 21. století by pak měl roj skoro zmizet.