Článek
„Je to hvězdná hodina paleoantropologie a zároveň změna paradigmatu,“ prohlásila podle agentury DPA vedoucí výzkumníků Madelaine Böhmeová z německé Univerzity Tübingen.
Doposud byla vzpřímená chůze charakteristickým znakem výhradně lidí.
Podle magazínu Smithsonian jde skutečně o „zcela nový a úplně jiný“ druh lidoopa, než jaké experti dosud nacházeli a mapovali. Kromě chůze po dvou uměl navíc bez problémů šplhat na stromy, a to samozřejmě s využitím všech svých čtyř končetin.
Měli být v Africe či na Krétě
Nálezy zkamenělin čtyř jedinců – jednoho samce, dvou samic a jednoho mláděte – zpochybňují dosavadní poznatky ohledně evoluce velkých lidoopů a lidí. Zatím se totiž věřilo, že první předchůdci lidoopů, kteří chodili po dvou, se vyskytovali v současné Keni a na ostrově Kréta, přičemž počátky tohoto vývojového stupně se datovaly do období před šesti miliony lety.
Paleontologové našli v Bavorsku zachovalé kosti paží a nohou, obratle, kůstky prstů nohou a rukou. Díky tomu zrekonstruovali, jak se primát Danuvius guggenmosi pohyboval.
Podle Böhmeové je téměř vyloučené, že by na africkém kontinentu existovali ještě starší lidoopi než ti žijící kdysi na území dnešního Bavorska.
Tým pod jejím vedením v Německu objevil doposud neznámý druh primátů v letech 2015 až 2018.
Kolébka lidstva leží v Botswaně
Danuvius guggenmosi žil před 11,62 miliony let a pohyboval se pravděpodobně vzpřímeně, zároveň uměl šplhat.
„Doposud byla vzpřímená chůze charakteristickým znakem výhradně lidí. Ale Danuvius byl lidoop,“ zdůraznila vedoucí studie.
Některé kosti se překvapivě podobají lidským
V Bavorsku u obce Kaufbeuren paleontologové našli zachovalé kosti paží a nohou, obratle, rovněž kůstky prstů nohou i rukou. Na základě toho dokázali rekonstruovat, jak se Danuvius pohyboval. Zarazilo je, že některé kosti se podobají více těm lidským než těm, jaké mají „běžní“ lidoopi.
Šéfka vědeckého týmu Madelaine Böhmeová
Danuvius měl páteř dvakrát prohnutou do tvaru písmene S, zatímco lidoopi mají páteř prohnutou jen jednou. Měl ale poměrně dlouhé paže a takzvané chápavé nohy, což ho přiřadilo k lidoopům.
Podle paleoantropologů byl tento „nový předek lidí“ přibližně metr vysoký, samice vážily okolo 18 kilogramů, samci zhruba 31. Živili se tvrdšími částmi rostlin i měkkými listy.
Pradávný samec dostal jméno Udo podle německého zpěváka Uda Lindenberga. Spodní čelist pradávného primáta vědci totiž našli 17. května 2016 – v den, kdy Lindenberg slavil 70. narozeniny.
O svém nálezu vědci informovali v odborném časopise Nature.
